Takzvané dobytčáky, jimiž lidé jezdili na smrt, mají nyní funkci autentického výstavního sálu, který informuje o tragických osudech Židů a Romů v období holokaustu.
"Je to teda fakt hustý," neovládl své pocity mladý student jihlavského gymnázia, jehož třída se včera mezi prvními přišla na výstavu podívat.
Putovní expozici Projekt vagón vymyslelo Muzeum Slovenského národního povstání, ke kterému se připojil Slovenskočeský klub.
"Chceme hlavně mladým lidem připomenout, jaké utrpení museli transportovaní prožít. Cílem projektu je připomenout 66. výročí začátku deportací slovenských Židů. 25. března 1942 odjel z Popradu jeden z prvních transportů. Vezl tehdy tisíc židovských děvčat z východního Slovenska do Osvětimi. Jedno z nich zemřelo ještě během cesty," vysvětlil náměstek ředitele Muzea Slovenského národního povstání Roman Hradecký.
Za jakých podmínek byli lidé transportováni a jak se mohli asi tak cítit ve stísněných prostorách dobytčího vagonu s minimem prostoru, hygienického zázemí a nejasné budoucnosti, si mohou návštěvníci výstavy sami vyzkoušet na vlastní kůži.
První ze dvou vozů je takzvaně pocitový. Vypadá a je zařízen přesně tak, jak ho za druhé světové války poznali lidé v transportech do nacistických lágrů.
Setmělý depresivní prostor vagonu osvětlují pouze dvě zamřížovaná okýnka, kterými vyhladovělí lidé po několikadenním putování natahovali ruce a prosili o trochu vody a jídla.
V jednom rohu stojí kbelík, ve kterém byla voda, ve druhém koutě je další plechový kbelík, který sloužil jako toaleta. To je veškeré vybavení.
Na zemi jsou vyznačené drobné čtverce nahusto naskládané vedle sebe, které mají symbolizovat, kolik prostoru pro sebe lidé při přepravě mohli mít. Dojem vytváří také několik figurín představujících transportované Židy.
Deprese na návštěvníky dopadne o to víc, jen co průvodkyně výstavou zavře dřevěné dveře vagonu, aby pustila dokumentární film s výpověďmi pamětníků druhé světové války, těch, co přežili, s ukázkami z koncentračního tábora Osvětim.
Druhý z vagonů seznamuje návštěvníky s historií protižidovských opatření po roce 1938. Interiér vagonu je popsán výňatky z tehdy platného zákona, který například Židům zakazoval vlastnit umělecké předměty, gramofonové desky, dalekohledy, zakazoval jim chytat ryby nebo například provozovat lékařskou praxi.
Výstavu doplňují výpovědi dvaceti konkrétních lidí pronásledovaných nacisty. Po Slovensku, kde výstavu navštívilo šedesát tisíc lidí, mohou teď putovní výstavní projekt zhlédnout i ve dvanácti českých městech. První zastávka tohoto vlaku byla v Praze, následovala Plzeň a České Budějovice. Ve všech místech o ni byl velký zájem.
"Jenom v Plzni ji vidělo přes pět tisíc návštěvníků. Zájem o expozici mají hlavně školy," podotkl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Už včera dopoledne ji v Jihlavě navštívili studenti z několika škol. "Je to hodně zajímavý. Mají tu výstavu moc pěkně udělanou," uvedla například Oldřiška Kučerová z druhého ročníku jihlavského gymnázia.
V Jihlavě na třetím nástupišti vlakového nádraží bude muzeum ve vlaku přístupné do pátku v době od devíti do osmnácti hodin.
