Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V JAR vzplálo xenofobní násilí. Nejste tu vítáni, slýchají přistěhovalci

  6:29aktualizováno  6:29
V Jihoafrické republice se rodí další z řady násilností spojených s rasismem a xenofobií. V Grahamstownu místní vzali útokem obchody přistěhovalců poté, co se městem rozšířila zpráva o údajném vraždícím Arabovi. Jihoafričané následně vzkázali, že cizince ve městě nechtějí.

Ilustrační snímek | foto: AP

Podobné nepokoje zažívá země v posledních letech stále častěji.

Grahamstown byl až dosud relativně poklidným městem, ve kterém žije početná komunita přistěhovalců. Nálada se však změnila poté, co zde policie začala řešit sérii vražd a mezi lidmi se roznesly zvěsti, že je má na svědomí „arabský muž s plnovousem“. Netrvalo dlouho a hněv místních se obrátil proti imigrantům. Výsledkem bylo ničení jejich obchodů a jasná zpráva pro cizince: „Už tu nadále nejste vítáni“.

Dubnové násilnosti v JAR

Podobné útoky si zde zažili už před dvěma týdny, kdy se protest místních taxikářů zvrhl v pouliční násilí, při kterém bylo poničeno na 300 obchodů. Některé z nich lehly popelem.

Malé obchůdky ve městě většinou provozují přistěhovalci z Bangladéše, Číny, Egypta, Somálska či Zimbabwe. Agresorům podle všeho na konkrétní národnosti nezáleželo, důležité bylo pouze to, aby se útočilo na cizince. Podle svědků přihlížela agresi lidí policie. Nezasáhla ani ve chvíli, kdy rozvášněný dav začal z obchodů odnášet zboží.

„Co se to stalo s naším Grahamstownem? Jak tohle vůbec můžete udělat jinému člověku? Jsem ze zdejších lidí opravdu zklamaná. Některé z těch, kteří tady loupili, vídám každý den. Jak se asi můžeme cítit?“ popsala situaci reportérům serveru The Guardian zoufalá Jacqueline Khokamová, manželka zdejšího bangladéšského obchodníka.

Rasové rozbroje a xenofobie nejsou v Grahamstownu ničím novým. Stačí se podívat na územní plán města a je patrné, že nesnášenlivost je zakořeněná i ve vysokých politických kruzích. Většina bílých občanů žije v bohatých čtvrtích v krásných domech s velkými zahradami, lidé černé barvi pleti jsou odstrčeni na okraj města. Tekoucí voda je pro ně luxus, stejně jako pouliční osvětlení.

Agrese proti cizincům

Vlny násilí směřované proti cizincům Jihoafrická republika zažívá již mnoho let. Od roku 2008 při nepokojích zemřelo na 300 přistěhovalců při prokazatelně xenofobních útocích. Tisíce dalších pak musely ve strachu opustit své domovy.

Apartheid v JAR

Apartheid Jihoafrickou republiku svíral v letech 1948 až 1994. Na přibližně 13 % území Jihoafrické unie (pozdější JAR) byly zřízeny takzvané bantustany – černošské rezervace s určitou mírou samosprávy. 21. března 1960, se shromáždilo 20 000 černošských demonstrantů v Sharpeville, aby vyjádřili nesouhlas s novým zákonem nařizujícím černochům, aby u sebe nosili tzv. Dompas, identifikační průkazy s otisky prstů, údaji o zaměstnavateli či povolenky ke vstupu do určitých oblastí atd. 69 stávkujících bylo zastřeleno, 180 zraněno.

V reakci na tuto událost byl zakázán Africký národní kongres a Panafrický kongres. Zároveň však v roce 1962 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující jihoafrickou politiku apartheidu a vyzývající členské země OSN k přerušení obchodních a vojenských styků s JAR.

Rostoucí mezinárodní tlak přiměl JAR politiku apartheidu v 80. letech zmírňovat. Frederik Willem de Klerk, jihoafrický prezident od roku 1989 ihned po nástupu do úřadu apartheid odsoudil, nechal z vězení propustit Nelsona Mandelu uvězněného roku 1964 na doživotí za teroristické bombové útoky na bílé obyvatelstvo. Nástupem Mandely do prezidentského úřadu v roce 1994 byl jihoafrický apartheid definitivně odstraněn.

Zdroj: Wikipedia

Zatím poslední velká vlna násilností se odehrála v dubnu letošního roku. Útoky zažehly kontroverzní výroky krále kmene Zulu Goodwilla Zwelithiniho. Ten vyzval cizince, aby se vrátili do svých domovských zemí. „Pojďme vypátrat ty mravence a nechme je chvíli na slunci,“ vyzval rodilé Jihoafričany Zwelithini. „Žádáme všechny imigranty, aby si zabalili a vrátili se tam, odkud přišli,“ dodal.

Během několika dní se na cizince v provincii Kwa Zulu-Natal přihnala vlna útoků. Nepokoje se krátce na to rozšířily do dalších oblastí země. Přistěhovalci ve strachu opouštěli své domovy a přístřeší museli hledat v dočasně zřízených táborech, kde jim dobrovolníci poskytli střechu nad hlavou, jídlo a základní hygienické potřeby.

Vláda na nepokoje zareagovala vysláním armády do ulic. Na konci dubna se situaci podařilo uklidnit. Během násilností zemřelo sedm lidí, až desetitisíce dalších přišly o domov (více zde).

Vláda posléze slíbila, že se podobné nepokoje nebudou opakovat. Opatření, které přinesla, však jsou spíše kontraproduktivní. Vláda například zahájila Operaci Fiela, jejíž cílem mělo být potírání kriminality a násilných trestných činů v ulicích. Lidskoprávní organizace však vládu obviňují, že policie cílí téměř výhradně na přistěhovalce či žadatele o azyl.

Novodobý apartheid

Ředitelka programu Advokáti pro lidská práva Patricia Erasmusová uvádí, že její pracovníci zaznamenali celou řadu případů, kdy policie bezdůvodně vtrhla do domů cizinců, zadržela je a posléze jim neposkytla jakoukoli právní pomoc. Někteří pak byli bez udání důvodu vyhoštěni ze země.

„Jsme toho názoru, že nasazení armády, půlnoční zátahy, využití síly a neposkytování dokladů tvoří obrázek státem sponzorované xenofobie,“ myslí si Erasmusová. Vláda však kritiku odmítá a tvrdí, že Operace Fiela je úspěšná. Přiznává však, že některé problémy jednoduše nejde vyřešit okamžitě.

Jihoafrická novinářka Angela Mudukutiová, která se specializuje na místní právní systém, si myslí, že současné napětí je jen odkazem jihoafrické historie, kterou ovládal apartheid. Ten byl v Jihoafrické republice státní politikou v letech 1948 až 1994.

Projevoval se oddělením dopravních prostředků pro bělošské a takzvané barevné obyvatele. Černošské obyvatelstvo nemělo přístup také do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a jiných zařízení a veřejně přístupných míst určených bělochům (více o apartheidu viz box). Roli černošského obyvatelstva nyní podle Mudukutiové přeprali přistěhovalci.

Ti se do politické roviny celého problému pouští jen výjimečně. Kvůli útokům totiž mají starosti udržet své obchůdky v chodu. Bez nich by totiž přišli o jediný zdroj obživy. „Co je tohle za život?“ ptá se Emile Kilozo, který do Jihoafrické republiky přicestoval před třinácti lety z Burundi. „Tvrdě tady pracujete. Po pěti letech začnete konečně vydělávat. Oni pak přijdou a zbijí vás. Pokud máte štěstí, nezabijí vás,“ popisuje Kilozo.

Podívejte se, jak letos v dubnu JAR zachvátily pogromy na cizince:


Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.