Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izrael zvažuje popravy teroristů. Je to nežidovské, namítají odpůrci

  14:53aktualizováno  14:53
O zavedení trestu smrti v posledních měsících debatují politici v Izraeli. Měl by se týkat usvědčených teroristů působících na území Izraele, ale i Západního břehu. Právě to, včetně hrozby justičního omylu, mnozí kritizují. Chceme jen chránit naše občany, brání se politici strany Izrael je náš domov, která nový zákon navrhla.

Lídr strany Izrael je náš domov Avigdor Lieberman | foto: Reuters

Pokud by nový zákon prošel, trest smrti by mohl dostat každý zločinec usvědčený z vraždy s nacionalistickými motivy, píše izraelský server The Times of Israel.

S návrhem přišel poslanec opoziční strany Jisrael Bejtejnu (Izrael je náš domov) Šaron Gal, podporu ale získal i u ministrů současné vlády. Pro se vyslovila například ministryně spravedlnosti Ayelet Shakedová, ministr zemědělství Uri Ariel, ministryně kultury Miri Regevová či ministr pro vědu Danny Danon.

Lídr strany Židovský domov Naftali Bennett ortel smrti rovněž podporuje. „Vraždící terorista musí vědět, že tak jako vzal život ostatním, i jeho život skončí. Je to morální a je to správné,“ prohlásil.

Premiér Benjamin Netanjahu se však podle listu Jerusalem Post zdráhá udělat z trestu smrti politické téma. Nejdříve požaduje odbornou diskuzi a vytvoření speciální komise, která by měla během tří měsíců své závěry přednést vládě.

Trest smrti v Izraeli formálně existuje. Současné izraelské zákony dávají soudům možnost poslat zločince na smrt za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu, zradu a zločiny proti Židům. Ovšem jen v případě, že se na trestu shodnou všichni předsedající soudci. Nový návrh by tuto podmínku zjemnil a pro trest smrti by stačil souhlas většiny přítomných soudců.

Trest smrti byl podle současných zákonů v Izraeli použit pouze jednou, a to vůči architektovi holokaustu Adolfu Eichmannovi (více čtěte například zde: Momentíček, pane Eichmanne. Agenti vzpomínají na únos nacisty do Izraele).

Nyní by se měl týkat usvědčených teroristů dopadených na území Izraele a Západního břehu Jordánu. Právě fakt, že se bude týkat i palestinského území, mnozí kritizují.

Hrozí justiční omyly, varují kritici

„Slíbili jsme to voličům a musíme to splnit. Musíme změnit realitu a vymýtit terorismus. Trest smrti posílí naši schopnost odstrašovat. Je morální a etické uzákonit jej, abychom ochránili životy našich občanů. Máme širokou podporu mezi lidmi - je jasné, že jde o zákon, který musí projít,“ hájí trest smrti Gal.

Kritici záměru upozorňují, že takový trest je nevratný a soudy se mohou dopustit justičního omylu. „Nevratný? Když teroristé zabíjí lidi, je to také nevratné,“ prohlásil ministr bez portfeje Ofir Akunis.

Gal údajně považuje komisi za plýtvání času a Netanjahuovo váhání je podle něj důkazem, že není pravicovým politikem. „Stejně jako tato vláda nekoná nic pro to, aby eliminovala teroristický režim Hamasu v Gaze, brání i boji proti teroristům na izraelském území,“ prohlásil poslanec. Hodlá proto návrh předložit Knesetu už ve středu. Bez podpory ministrů však pravděpodobně neprojde.

Předsedkyně levicové strany Meretz naopak premiéra vyzvala, aby zákon úplně pohřbil a nedal souhlas k „vraždě podpořené právem“.

„Návrh odsuzovat teroristy k smrti nebere v potaz židovské morální ani demokratické hodnoty. Vraždit ve jménu pomsty je špatné a nemá to nic společného se spravedlností,“ uvedla.

V případě, že vláda návrh na základě závěrů komise schválí, začne ho projednávat také Kneset, kde ho však mohou zablokovat ostatní opoziční strany.

„I když všichni chceme potrestat a zničit odporné teroristy, tohle je nežidovská, neefektivní a nemorální myšlenka,“ okomentoval plán prezident Izraelského demokratického institutu Yohanan Plesner. Dodal, že zatímco pro teroristy to nemusí být odstrašující trest, obraz Svaté země ve světě se tím nejspíš zhorší.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.