Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Izraeli našli vzácnou středověkou minci s podobiznou českého krále

  13:10aktualizováno  14:53
Zřejmě nejstarší mince odkazující na českého krále byla nalezena v severoizraelském přístavním městě Akku. Podle expertů je na ní vyobrazen král Přemysl Otakar II. Informoval o tom zpravodajský server Times of Israel.

Stříbrné mince z doby Přemysla Otakara II. | foto: Clara Amit, IAA Photography Department

Archeologové minci našli mezi hromadou mramorových desek. Cennosti byly uloženy do skrýše krátce před tím, než poslední křižácké město ve Svaté zemi Akko padlo v roce 1291 do rukou muslimských vojsk. Experti původně minci nepřipisovali zvláštní význam, píše server timesofisrael.com.

"(Tato mince) se nám nezdála nijak zvlášť důležitá. Pak jsme se ale začali snažit o její identifikaci a neuspěli jsme," prohlásil numismatik Robert Kool, který pracuje jako specialista na středověké mince pro Izraelský památkový úřad. Zmíněný denár podle Koola neodpovídal žádnému typu místních mincí ani mincím známým z Francie, Anglie či Německa.

Na přední straně denáru je vyobrazen král se špičatou korunou a žezlem, které je na horním konci ozdobeno lilií. Na okraji minci lemuje částečně nečitelný nápis ZL REX BOEMO. Na zadní straně je znázorněna vousatá podobizna svatého Kryštofa.

Svatý Kryštof na zadní straně mince je unikát

"Máme zde první příklad mince zmiňující českého krále," podotkl Kool. Doposud známé nejranější mince odkazující na českého krále pocházejí až ze 14. století. Unikátní je podle Koola i to, že na zadní straně mince je svatý Kryštof, a ne svatý Václav, jak je u českých mincí z té doby běžné.

"Je to první mince, kde je rex boeme nebo rex boemorum, král Čechů. Bylo to raženo pravděpodobně ve chvíli, kdy Přemysl Otakar II. plánoval (nakonec nerealizovanou) cestu do Svaté země, i proto to byla jiná ražba. V českých zemích byly běžnější brakteáty, takové jednostranné tenké plíšky, které tímto směrem neplatily. Proto se zarazil fenik (denár), který byl bernou mincí jižně od nás, zatímco brakteáty naopak severně," řekl vedoucí Numismatického oddělení Národního muzea Luboš Polanský.

"Asi proto se tam také poprvé objevuje, že je to král Čechů, protože na domácích mincích nebylo třeba zdůrazňovat, koho je král, tam stačilo jen král Přemysl nebo vévoda Přemysl, jenom titul se jménem," dodal Polanský. To by vysvětlovalo na českých mincích výjimečné užití svatého Kryštofa, patrona cestovatelů a poutníků.

Teorií, jak se mince do Izraele dostala, je více

Kterému králi tvář na minci patří, není zcela jasné. Kool a expert na východoevropské mince z univerzity v polské Vratislavi Borys Paszkiewicz ale dospěli k názoru, že jde o českého panovníka Přemysla Otakara II. Podle nich byla mince vyražena buď v roce 1248, kdy se Přemysl Otakar II. pokusil zmocnit českého trůnu, nebo v roce 1262, tedy krátce poté, co byl konečně korunován českým králem. "Neobvyklý titul a neobvyklý patron (na zadní straně mince) hovoří pro dřívější datum," napsali.

Otázkou je, jak se česká středověká mince na Blízký východ vůbec dostala. Kool upozornil, že ve Svaté zemi se nenašly prakticky žádné mince z východní Evropy z období křížových výprav, s výjimkou zmíněného denáru se svatým Kryštofem a pěti českých mincí z poloviny 13. století nalezených v izraelském přímořském letovisku Kasarii (Caesarea), na nichž ale zmínka o českém králi není.

Jednou s teorií je, že denár přinesli účastníci křížových výprav. Mohla ale také putovat po středověkých obchodních cestách z Prahy přes Rakousko do Benátek a pak přes Středozemní moře do Svaté země, uvedl Kool. "Mezi muslimskými vládci na východě byla tehdy obrovská poptávka po stříbru. V té době byly na českém území objeveny velké stříbrné doly a Čechy se staly velmi důležitým producentem stříbra," dodal Kool.

Autoři: ,


Témata: Mince, Svatý Václav




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.