V nynějších volbách se především utkali přívrženci nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a zastánci prezidenta, kterého konzervativci obviňují ze snahy oslabit moc duchovních ve složitém íránském politickém systému.
I když má íránský parlament jen omezenou vládu nad klíčovými otázkami, jako je například armáda nebo jaderná politika, volby naznačují politické smýšlení v zemi a mohly by znamenat, že Ahmadínežád bude čelit po zbývajících 18 měsíců mandátu menší podpoře parlamentu, uvedla agentura AP.
Evidentní políček příznivcům hlavy státu by dle agentury také mohl znamenat, že v příštích prezidentských volbách v roce 2013 budou ve hře jen zastánci konzervativních kleriků a íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
"Vypadá to, že éra 'Ahmadínežádismu' v historii íránské politiky postupně míří ke konci," míní íránský analytik Davúd Hermidas Bavand. Televize BBC zároveň podotkla, že výsledky zřejmě nijak nezmění íránský postoj k jeho spornému jadernému programu.
Reformisti volby bojkotovali
Z dosavadních výsledků vyplývá, že z 290 poslaneckých křesel jednokomorového parlamentu jich bylo zatím obsazeno 197. Nejméně 102 z nich jsou dle AP konzervativci, kteří se obrátili zády k Ahmadínežádovi poté, co se otevřeně postavil ajatolláhovi Chameneímu (o napětí mezi íránským nejvyšším duchodvním vůdcem a prezidentem čtěte více zde).
Šest křesel pak získali nezávislí, kteří jsou v opozici vůči prezidentovi. Zbytek postů si dělí zastánci Ahmadínežáda a centristi. Nejméně o patnáct křesel se ještě bude bojovat v dalším kole.
Páteční volby bojkotovala většina reformátorských skupin, které tak protestují proti represím, jimž čelily po znovuzvolení Ahmadínežáda v roce 2009. Kritikové tehdy označili hlasování za zfalšované.
Současné volby jsou vůbec prvním hlasováním od sporných prezidentských voleb v roce 2009, při nichž zvítězil Mahmúd Ahmadínežád. Opozice výsledky ale zpochybnila a v ulicích Íránu dlouho protestovaly tisíce lidí. Režim demonstrace tvrdě potlačil.
Pro Ahmadínežáda je velkou ranou to, že ve volbách neuspěla jeho sestra a nedostala se do parlamentu. Parvín Ahmadínežádová je členkou teheránské městské rady, ale kandidovala v Garmsáru asi 60 kilometrů jihovýchodně od hlavního města. Zde ji porazil konzervativní rival.
Napětí mezi oběma muži trvá už dlouho
O rozporu mezi oběma hlavními muži Íránu se hovoří už asi rok. Chameneí Ahmadínežáda ještě po sporných prezidentských volbách podpořil, od té doby mezi nimi ale roste napětí.
Přesto, oba hlavní proudy ale spolupracují a jejich představitelé před hlasováním vyzvali k co nejvyšší účasti, kterou označili za výraz podpory obyvatel režimu, který čelí silným mezinárodním tlakům kvůli svému jadernému programu, ale i slovním útokům proti Izraeli a Západu.
Volební účast kolem 64 procent vládní představitelé označili za "facku nepřátelům" režimu. Minule v roce 2008 byla účast 55 procent. Složení parlamentu nebude mít vliv na íránský jaderný program či další klíčové záležitosti, jako je ropná či vojenská politika.
