Podle BBC se americké ministerstvo obrany v očekávání nového mezníku pokoušelo čísla bagatelizovat. "Je falešné si myslet, že se tragická ztráta s číslem čtyři tisíce bude nějak lišit od té první," prohlásil mluvčí Pentagonu.
Agentura AP uvedla, že 97 % úmrtí amerických vojáků se stalo až po 1. květnu 2003, kdy prezident George W. Bush slavně prohlásil, že je "mise splněna" a iráckou válku označil za vyhranou.
Spojené státy si minulý týden připomněly pět let strávených v Iráku. Operace "Irácká svoboda" - jinak též známá jako okupace Iráku - začala 20. března 2003. Bleskový pád Bagdádu, který přišel začátkem dubna, ale násilí neukončil. Země se na další roky propadla do násilí.
Vedle amerických a dalších zahraničních vojáků zahynulo v konfliktu několikanásobně víc civilistů. Statistiky se liší v řádech, Světová zdravotnická organizace ale například tvrdí, že během prvních tří let války zahynulo 151 tisíc Iráčanů.
Podle Stephena Biddla z Rady pro mezinárodní vztahy bude americká společnost na čtyřtisícího padlého reagovat klidněji, než na vojáka č. 3000, který zemřel v prosinci 2006. "Tehdy panovala nálada, že věci jdou nesprávným směrem," tvrdí. "Dnes je obecné vnímání Iráku méně negativní a zpravodajství se v posledním půlroce zaměřuje na snížení násilí a amerických obětí," dodává.
Nedávný společný průzkum Washington Post a televizní stanice ABC ukázal, že podle dvou třetin Američanů válka v Iráku nestojí za to, aby byla vedena.
Irácké téma se odráží i v amerických primárkách. Senátor a demokratický kandidát Barack Obama v souvislosti s pátým výročím konfliktu zaútočil na soupeřku Hillary Clintonovou, která původně pro Irák hlasovala.
I v prezidentských volbách ale Irák ustupuje do druhé linie. Větší emoce vzbuzuje hrozba hospodářské recese a otázka plánu všeobecného zdravotního pojištění.
