Americká agentura pro mezinárodní rozvoj totiž oznámila, že plánuje oživit rozlehlé mezopotámské bažiny v jižním Iráku.
Bažiny mezi řekou Eufrat a Tigris, známé nejen jako "úrodný půlměsíc", ale také jako údajné biblické místo, kde ležela Rajská zahrada, nařídil Saddám Husajn vysušit ve snaze vyhnat z této oblasti místní arabský kmen, který byl v opozici proti jeho vládě.
Proto bylo podle zjištění Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) v letech 1970 až 2000 vysušeno nebo zničeno 90 procent původních mokřin.
Následná studie, kterou UNEP zveřejnil minulý měsíc, ukazuje ještě mnohem smutnější výsledek. Během posledních dvou let byla zničena třetina ze zbývajících deseti procent bažin.
Celé mezipotámské bažiny, které historicky představovaly souvislou plochu propojených jezer a jezírek, náplavových oblastí a mokřin na území mezi současným Irákem a Íránem, by tak mohly zmizet ze světa během následujících tří až pěti let.
Bažiny mezi Eufratem a Tigridem, které svou rozlohou až 20 tisíc kilometrů čtverečních představovaly jeden z nejrozsáhlejších ekosystémů západní Eurasie, jsou přitom klíčovým odpočinkovým místem pro stěhovavé ptáky na jejich cestě z Evropy do Afriky a zpět. Mezi odpočívajícími je i několik ohrožených druhů.
Někteří z ohrožených ptáků by se tak mohli zařadit po bok savců a ryb, jež bažiny obývali a dnes jsou považováni za vyhynulé, jako třeba krysa malabarská či některé druhy vyder.
Obnovení mokřin by nejen pomohlo zachránit významný ekosystém, ale zároveň by podle odborníků mohlo pomoci zlepšit i kvalitu vody pro mnoho obyvatel Iráku. Mokřiny totiž fungují jako přirozený filtr znečištění, tvrdí profesor ekologie Thomas Crisman z floridské univerzity.
"Když nemáte mokřiny, musíte investoval do nákladného čistícího zařízení odpadních vod," vysvětluje Crisman.
