Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Izraeli nalezli nohy egyptské sfingy. Vědci řeší, jak se tam dostala

  16:45aktualizováno  16:45
Archeologové v severním Izraeli nalezli fragment egyptské sfingy. Jedná se o vůbec první takový nález v oblasti a experti se nyní snaží zjistit, jak se mohla část unikátní sochy věnované dávnému egyptskému vládci ocitnout na izraelském území.

Sfinga je podle hieroglyfického nápisu na ní zasvěcena egyptskému králi Menkaureovi, který vládl zhruba 2 500 let před naším letopočtem a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze. Socha, kterou odhalili archeologové v úterý při vykopávkách na severu Izraele, je podle odborníků jedinečná hned z několika důvodů.

Tel Hazor

Hazor je nejdůležitější izraelskou archeologickou lokalitou a od roku 2005 figuruje na seznamu dědictví UNESCO. V Bibli se o něm zmiňuje Jozue jako o nejkrásnějším městě kanaanského království. V Hazoru byly nalezeny důkazy o civilizaci z 27. století před naším letopočtem. V 18. století př. n. l., tedy zhruba v době Abrahama, se stalo město ležící na obchodní tepně mezi Egyptem a Babylonií střediskem obchodu se stříbrem, zlatem, drahokamy a cínovými předměty.

"Je to jediná monumentální egyptská socha objevená kdy v Levantě - tedy na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie," řekl agentuře AFP Amnon Ben-Tor, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě, která vykopávky v lokalitě Tel Hazor řídí.

"Je to také jediná známá sfinga tohoto krále, ani v Egyptě zatím nebyla žádná taková nalezena." Ve starověkém Egyptě sfinga představovala sochu krále či boha, přičemž lví tělo symbolizovalo sílu. Archeologové v severním Izraeli nalezli asi 50 centimetrů dlouhou spodní část sochy se lvími tlapami. Odhadují, že celá sfinga byla 1,5 metru dlouhá a půl metru vysoká.

Podle odborníků je nepravděpodobné, že by se socha mohla dostat do oblasti již za vlády krále Menkaurea. Jak se tam ale dostala, zůstává zatím záhadou. Jednou z možností prý je, že ji s sebou přinesli Kananejci, kteří ovládali a drancovali část Egypta na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem.

Vedoucí vykopávek Ben-Tor se domnívá, že se sfinga do Tel Hazoru nejspíš dostala jako dar poslaný nějakým pozdějším egyptským vládcem. "Je možné, že sochu poslal nějaký egyptský panovník králi v Hazoru, což byl nejvýznamnější vládce tohoto regionu," řekl.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchod na pláž před hotelem Zahabia, kde došlo k útoku na turistky (14. července...
Češka pobodaná v Egyptě je v kritickém stavu, není schopna převozu

Češka zraněná při útoku na turisty v egyptské Hurghadě je podle českých lékařů v kritickém stavu. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví. Lékaři hodnotí její...  celý článek

Průmyslový komplex Sellafield na zpracování vyhořelého jaderného paliva v...
Britové požadují dohodu o jaderné spolupráci. Jinak vrátí radioaktivní odpad

Britští vyjednavači hrozí zástupcům Evropské unie, že vrátí desítky tun vyhořelého jaderného paliva do zemí původu, pokud nebude uzavřena dohoda o jaderné...  celý článek

Obchody  v Somálsku. (25. července 2017)
OBRAZEM: Hlavní město Somálska rozjasňují nástěnné malby tamního umělce

Zívající ústa a vytrhnuté zuby. Řvoucí stereo a barevné vodní dýmky. Potraviny všech druhů a všemožné autosoučástky. I takovými obrázky ozdobil průčelí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.