Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Indii to žije, jak lze vidět na výstavě v Centre Pompidou

  8:41aktualizováno  8:41
Jaké je umění současné Indie? Na to se pokouší ptát výstava Paris-Delhi-Bombay v pařížském Centre Pompidou. Kurátoři ji koncipovali formou dialogu mezi pěti desítkami indických a francouzských umělců. Ačkoliv vzájemná komunikace děl tu skřípe, vyplývá z ní překvapivý závěr: zatímco práce indických umělců vypovídají o sociálních, společenských a politických problémech, které sužují jejich zemi procházející výraznou změnou, Francouzi egoisticky pojednávají o individuálním vnitřním světě.

Tejal Shah: Můžeš se dotknout Měsíce, 2006, digitální fotografie | foto: © Courtesy de l’artiste et Project 88, Bombay

Pozornost muzeí a mezinárodního trhu s uměním se upřela na současnou indickou scény už kolem roku 2000. Dopomohly tomu výstavy v Londýně, Berlíně, Vídni či v New Yorku, ale i noví indičtí sběratelé umění. Progresivní v tomhle byla vídeňská Kunsthalle; roku 2002 uvedla expozici Kapital und Karma, Recent Position on Indian Art. Na výstavu newyorského brooklynského muzea uspořádanou v roce 2005 a nazvanou Edge of Desire: Resent Art in India byli vybráni umělci nejen z indických megalopolí, nýbrž i z vesnických oblastí. Ostatně v témže roce pařížská Ecole National des Beaux Arts (Akademie výtvarných umění) představila mladou indickou scénu na přehlídce Indian Summer. Svou současnou „opožděnou“ reakci na Indii Centre Pompidou ospravedňuje originálností – ta má spočívat v oné konfrontaci indických a francouzských umělců.

Bharti Kherová, Sakshi Gupta, Sunil Gawde, Sheela Gowdová a další v Centre Pompidou představení indičtí umělci možná mohou začít snít o velké kariéře podobné té Subodha Gupty, jehož socha se loni na londýnské aukci prodala za více než jeden milion eur, a který je - vedle Anishe Kapoora - jedním z nejžádanějších indických umělců na současném světovém trhu.

Atul Dodiya: Svatba (2004); z cyklu Saptapadi, 2004-2006; 183 x 122 cm

Atul Dodiya: Svatba (2004); z cyklu Saptapadi, 2004-2006; 183 x 122 cm

O výstavě

Paris-Delhi-Bombay.

Kurátoři Sophie Duplaixová a Fabrice Bousteau. Centre Pompidou, Paříž. Výstava trvá do 19. září 2011. Více informací na www.centrepompidou.fr. Katalog z výstavy: 364 stran, cena 49,90 eur. Menší katalog: 60 stran, cena 8,50 eur.

Téma výstavy je laděné politicko-sociálně. V úvodu expozice je předložen základní informační rámec: týká se dějin indické společnosti od vyhlášení nezávislosti roku 1947 až do současnosti. Současná Indie je přiblížena prostřednictvím okruhů vypovídajících o hluboké proměně této společnosti zažívající nebývalý ekonomický vzrůst: politika, urbanismus, životní prostředí, náboženství, domácnost, identita, řemeslo.

Dokumentární filmy mapují kupříkladu vzestup střední třídy, snahu o politické zastoupení nejnižší kasty (takzvaných nedotknutelných), náboženské boje mezi hinduisty a muslimy, postavení žen či homosexuálů ve společnosti či bezútěšný život v největším slumu v celé Asii. Vliv globalizace na indickou společnost s jejími 1,3 miliardou obyvateli dobře ilustrují indické reklamy a ukázka z velkofilmu bollywoodské produkce, inspirované západní ikonografií.

Reakce na čas a místo

Samotná výtvarná díla se rozprostírají kolem monumentální zlaté hlavy Tary od Ravidnera Reddy (1956) – práce symbolizující dnešní indické ženu v sobě nezapře estetiku pop artu a je zároveň indickou obdobou egyptské bohyně Nefertiti.

Ravinder Reddy: Tara, 2004

Ravinder Reddy: Tara, 2004

Řemeslně dobře provedou a nápaditou instalací je zeď Krišnarádže Chonata (1973) postavená z elektronického odpadu - ze starých počítačových klávesnic, počítačů, kabelů a myší. Interpretovat ji lze coby výzvu k ochraně životního prostředí před ekonomickou dravostí, která do Indie vpadla.

Růžencový věnec Sunila Gawdeho (1960), vytvořený z rudě zabarvených žiletek – běží o jedno z nejvýraznějších děl celé expozice - odkazuje k atentátu z roku 1991 premiéra Rádžíva Gándhího: sebevražedná atentátnice si umístila výbušninu přímo do věnce; nepřímo rovněž připomíná i vražedné atentáty na Mahatmá Ghándího a Indiru Gándhíovou.

Shilpa Guptová (1976) se ve videu Half Windows zabývá konfliktem mezi Indií a Pakistánem o Kašmír: žena, na projekčním plátně umístěném na zemi, oděná do tradičního kašmírského mužského oděvu, recituje báseň a neví, zda se její muž vrátí z války domů.

Hema Upadhyayová (1972) se v instalaci Think Left, Think Right, Think Low, Think Tight zabývá největším asijským chudinským slumem Dharaví, nacházejícím se v Bombaji. Model slumu s chudinskými plechovými příbytky, občasným svatostánkem či s několikaposchoďovými paneláčky se rozprostírá podél dvou proti sobě postavených zdí. Divák je tak vyzván, aby mezi nimi prošel a pocítil zahuštěnost tohoto města ve městě, v němž lidé - navzdory těžkým životním podmínkám! - vytvářejí pulsující paralelní ekonomiku.

ORLAN, Hybridní vlajka, 2011; 373 x 546 cm

ORLAN, Hybridní vlajka, 2011; 373 x 546 cm

Poněkud mimo

Nad výběrem francouzských umělců se vznášejí otazníky. Proč kurátoři Sophie Duplaixová a Fabrice Bousteau preferovali tvůrce, z nichž většina vyrazila do Indie poprvé až v rámci téhle zakázky muzea? Proč jim přednost před těmi, kteří v Indii například pobývali delší čas? Práce Francouzů se tak až na výjimky nevyhnuly klišé o indickém kýči, některé jsou dokonce mimo téma - například ironická instalace Leandra Erlicha, která neznalost otevřeně přiznává: imitace pokoje zařízeného ve francouzském stylu, s krbem a postelí s baldachýny, nechává skrze francouzské okno nahlédnout do rušné ulice v Dilí s pendlujícími rikšami.

Pierre & Gilles: Sita; malovaná fotografie, 2010; 143,5 x 143,5 cm

Pierre & Gilles: Sita; malovaná fotografie, 2010; 143,5 x 143,5 cm

Pierre & Gilles: Rama; malovaná fotografie, 2010; 143,5 x 143,5 cm

Pierre & Gilles: Rama; malovaná fotografie, 2010; 143,5 x 143,5 cm

Za zmínku stojí podmanivé a děs nahánějící video Camille Henrotové (1978) zabývající se vztahem ke strachu. Autorka v něm nachází antropologické souvislosti mezi západní a východní kulturou, když skrze mýty a archetypální obrazy tyto dvě kultury porovnává prostřednictvím symboliky hada. Snímek, oceněný v sekci Quinzaine des Realisateurs na letošním filmovém festivalu v Cannes, sugeruje myšlenku, že Indie zná léčebnou kůru na strach, s nímž si Západ neví rady.

Camille Henrotová: Sen o Poliphilii, video HD, 2011, 9’30’’

Camille Henrotová: Sen o Poliphilii, video HD, 2011, 9’30’’

Camille Henrotová: Sen o Poliphilii, video HD, 2011, 9’30’’

Camille Henrotová: Sen o Poliphilii, video HD, 2011, 9’30’’

Třebaže je výběr francouzských umělců sporný, výstava Paris-Delhi-Bombay jako celek vede k bližšímu seznámení se se subkontinentem, který se stává jedním z hlavních aktérů mezinárodního ekonomického dění. Ruku na srdce, v Evropě něm víme zatraceně málo…


Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.