Jak ukazuje zkamenělina stará 67 milionů let, had se dostal do dinosauřího hnízda, kde bylo několik vajec. Z některých už se vylíhla mláďata titanosaurů - menších býložravých dinosaurů, kteří v dospělosti dosahovali váhy až sto tun. Právě ty začal had požírat.
Had nazvaný Sanajeh indicus podle vědců postrádal čelisti, které by šly doširoka otevřít. Nemohl by tedy celé vejce spolknout, čerstvě vylíhlé mládě pro něj ale bylo tak akorát, napsal deník, a to přesto, že už bylo velké asi půl metru.
"Je to první doklad stravovacích návyků pravěkých hadů," popsal Jason Head z torontské univerzity, který výzkum vedl.
Objev starý přes dvacet let
Fosílie objevil už v roce 1987 indický expert Dhanandžaj Mohabej. Nedokázal ale rozpoznat nic než vaječnou skořápku a několik končetin, objev tedy označil za dinosaura. Až v roce 2001 se zkamenělina dostala k vědcům z michiganské univerzity, kteří rozpoznali hadí ostatky.
"Pod skořápkou jsem uviděl charakteristickou hadí páteř a věděl jsem, že půjde o zvláštní druh, ale v tu chvíli jsem nedokázal fakta poskládat dohromady," popsal paleontolog Jeff Wilson. Následoval tak další výzkum, úspěch se dostavil po několika letech. Dnes o něm informoval časopis PLoS Biology.
Vědci nakonec ve zkamenělině rozpoznali nejen třímetrového hada, ale i rozbitou skořápku dinosauřího vejce a kosterní pozůstatky asi půlmetrového mláděte.
"Je to raný, dobře zachovalý had a něco dělá. Zachycujeme jeho chování," řekl Wilson. Mimo jiné to podle něj pomůže pochopit ranou evoluci hadů, a to jak z anatomického, tak ekologického hlediska.
Vejce byla nakladena v písku. Právě čerstvě vylíhlé mládě podle vědců přilákalo hada do hnízda. Podle Michaela Bentona z univerzity v britském Bristolu je ale možné, že had naopak u hnízda čekal, až se mláďata vyklubou.
Místo nálezu v západoindickém státě Gudžarát už vědcům poskytlo další fosilizovaná hnízda sauropodních dinosaurů a další dva druhy hadů, doplnila ČTK.
