Přestěhování Romů do plechových buněk pomohlo Čunkovi před lety do Senátu a nakonec i do čela KDU-ČSL. Různé organizace i jednotlivci to však kritizovali jako krok k segregaci.
Janalík odmítá, že stavba souvisí s blížícími se volbami. "Kdo to sleduje, ten ví, že problematiku neplatičů řeším od svého nástupu do funkce starosty. Jsou za tím skutečně čtyři roky práce," tvrdí.
Výhrady k novým bytům za jedenadvacet milionů korun mají v Holešově hlavně Romové, kteří se do nich mají stěhovat už na přelomu září a října.
Zatím totiž žijí v centru v ulici Školní. Nová adresa je Bořenovská ulice na jeho okraji. "Jsem nemocná osoba. Jak se dostanu k lékaři?" zlobila se například Anna Biháriová. Takový argument však radnice vyvrací tím, že Školní ulice je přímo naproti hlavnímu nádraží. Z něj to do centra trvá tři minuty a autobus tam zajíždí ve všední dny sedmkrát.
V petici, kterou Romové na jaře sepsali, kritizovali i stavební systém. V Holešově se však poučili ze vsetínských chyb. Místo ubytovny zvolili přízemní řadové domky. "Budou mít zateplenou barevnou fasádu a pultové střechy. Předzahrádky i zadní dvorek nebo zahradu," popsal Janalík.
"Modulové stavby jsou v mnoha zemích běžně používané právě k sociálnímu bydlení. Je to levnější než zděné domy a také doba výstavby je podstatně kratší," obhajuje stěhování Janalík.
Na čem se Romové shodují s ostatními odpůrci, je to, že v Bořenovské ulici vznikne nové ghetto. "Nikdo to tady neuhlídá. To prostě nejde," pochybuje Jiří Murín, který tam bydlí už třicet let.
Podobně to vidí i Michal Gábor, který bude brzy jeho novým sousedem. "Pár romských rodin se může chovat slušně. Ale kvůli ostatním nás lidé odsoudí všechny stejně. Nikdy se nic nezmění, když budeme bydlet pohromadě," bojí se Gábor.
