Nádoby s včelím medem staré 4 300 let našli němečtí archeologové při vykopávkách u obce Sakire v centrální Gruzii. Podle expertů citovaných gruzínskou agenturou GHN jde o nejstarší podobný nález na světě.
Zbytky medu spolu se zbytky lidských kostí a zubů našli vědci ve vykradeném hrobě z třetího tisíciletí před naším letopočtem v blízkosti hory jménem Kodiani.
Látka v dřevěných a hliněných nádobách se po několika tisících let medu nepodobala, ale naděje expertů potvrdila chemická analýza. Rozbor ukázal, že dávní včelaři znali med lipový a med z lučních květin.
Nejstarší med byl dosud údajně nalezen v hrobce egyptského faraona Tutanchamona, který vládl přibližně v letech 1333 až 1323 před naším letopočtem.
Švýcarský objev století
V pátek ráno přišla ze zahraničních agentur také zpráva o nálezu pokladu ve Švýcarsku. Nález 293 stříbrných keltských mincí v obci Füllinsdorf v kantonu Basilej venkov na severozápadě země označili vědci za švýcarský objev století.
Podle místního ministra kultury Urse Wütricha jde o nejvýznamnější archeologický nález ve Švýcarsku všech dob.
Mince byly rozptýleny na ploše 50 metrů čtverečních. Pravděpodobně ale byly do země uloženy pohromadě. Zakopány měly být kolem roku 80 nebo 70 před naším letopočtem. V té době bylo na místě dnešní Basileje keltské opidum.
Jednotlivé mince měří v průměru jeden centimetr a váží dva gramy. Celý poklad váží dohromady kolem půl kilogramu, informovala agentura AFP.
Mince jsou dočasně vystaveny v muzeu města Liestal. Většina těchto pěťáků byla inspirována římskými penězi, ale jsou mnohem menší. Pocházejí prý z území dnešní Francie, ale používaly se i na území dnešního Švýcarska.
