Aleš Šulc od roku 1997 řídí na vnitru bezpečnostní odbor, který je podřízený přímo ministrovi.
Má na starosti vydávání lustračních osvědčení a zajišťuje ochranu utajovaných skutečností na ministerstvu a v organizacích, které vnitro zřizuje. V letech 1990 až 1997 Šulc působil jako náměstek ministra životního prostředí.
Před rokem 1989 se angažoval v hnutích proti komunistickému režimu. Podepsal Chartu 77 a byl jedním z aktivistů sdružení Ekologická společnost. Šulcův nástup do funkce musí ještě schválit vláda.
V čele Úřadu vlády by měl nahradit Pavla Přibyla, který v pátek odstoupil kvůli své účasti při potlačování protikomunistických demonstrací v roce 1989. Archivy potvrdily, že velel policistům, kteří byli stíháni za mlácení demonstrantů.
Protesty, které začaly jmenováním Přibyla, budou ale i po jeho rezignaci pokračovat. "Nejde nám už o Přibyla, ale o další lidi s pendrekovou minulostí na vlivných postech ve státní správě," vysvětlil jejich organizátor, režisér Břetislav Rychlík.
Svoji funkci by měl podle Rychlíka opustit například pražský radní Jan Slezák (ČSSD), jenž podobně jako Přibyl velel při zásazích proti demonstrantům.
Slezák, který je jedním z kandidátů na uvolněný post náměstka pražského primátora po Jiřím Paroubkovi, se ale hájí tím, že svoje působení u pohotovostního pluku nikdy netajil a že neporušil žádný zákon.
"Policista musí poslouchat rozkazy v každé době. Zodpovídat by se měli politici, kteří je vydávali," prohlásil.
Podle Lidových novin by se Slezákovou minulostí mělo na sklonku 30. srpna zabývat předsednictvo pražské ČSSD, jejíž je členem. Do té doby nechtějí pražští sociální demokraté o případu hovořit.
 Ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Aleš Šulc (na archivním snímku z roku 1994) přijal nabídku premiéra Grosse stát se šéfem Úřadu vlády. |
