Belgie, Francie, Německo a Lucembursko jednaly o společné obraně během dvouhodinového minisummitu v Bruselu.
Čtyřka chce vytvořit jádro evropských sil rychlého nasazení, které se už v současnosti rodí za účasti Británie i dalších členských států unie. Má ho tvořit francouzsko-německá brigáda, belgická komanda a lucemburští průzkumníci.
Své jednotky by mohly připojit i další státy unie.
"Ministři obrany podniknou nezbytné kroky, aby nejpozději v roce 2004 vzniklo centrální velení mnohonárodních sil pro společné operace," praví se ve společném prohlášení.
Summit vyvolal kritiku Británie, Itálie a Španělska, které nebyly přizvány. Zejména Londýn varoval, aby se nikdo nepokoušel konkurovat na světové scéně Spojeným státům, protože by to mohlo přerůst v nevraživost.
Francie v posledních měsících hlasitě žádala, aby se jednotná Evropa stala druhým centrem světové moci. V bruselském Paláci Egmont se navíc sešli výhradně protagonisté států, které odmítaly válku v Iráku.
Belgický premiér Guy Verhofstadt se předem snažil rozptýlit podezření, že jde o akci namířenou proti Spojeným státům a NATO; cílem je podle něj naopak alianci posílit.
"Chceme vytvořit evropský pilíř v NATO, aby bylo vyvážené a nespočívalo jen na Americe," řekl Verhofstadt. Usoudil, že není možné, aby se aliance skládala z jedné supervelmoci a 18 přidružených států.
Britský premiér Tony Blair v pondělním rozhovoru pro Financial Times řekl, že svět potřebuje jeden mocenský pól a nikoli dva, které by vedly ke konfrontaci. Evropská obrana podle něj musí zůstat plně kompatibilní s aliancí.
Od návrhů na zřízení společného velitelství mimo NATO se distancovali i francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder, kteří se snaží napravit vztahy s Washingtonem, pošramocené spory o irácký konflikt.
Podle Verhofstadta jde o to ukázat, že evropská obrana začíná existovat. "Zatím se hodně mluvilo, ale nic se nedělalo. Je třeba začít," uvedl s připomínkou, že všechny velké ideje EU se rodily v malé skupince, než je převzali ostatní.
