Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Evropě se zrodila aliance bez NATO

  14:01aktualizováno  14:01
Čtyři evropské státy berou obranu do vlastních rukou. Francie, Německo, Belgie a Lucembursko se dohodly na vytvoření společného velení sil rychlého nasazení. Ty budou připravené zasáhnout kdekoli v Evropě nezávisle na strukturách NATO. Spolupráce s aliancí a státy EU se nezříkají. Přesto hlavně Londýn zuří.

Belgie, Francie, Německo a Lucembursko jednaly o společné obraně během dvouhodinového minisummitu v Bruselu.

Čtyřka chce vytvořit jádro evropských sil rychlého nasazení, které se už v současnosti rodí za účasti Británie i dalších členských států unie. Má ho tvořit francouzsko-německá brigáda, belgická komanda a lucemburští průzkumníci.

Své jednotky by mohly připojit i další státy unie.

"Ministři obrany podniknou nezbytné kroky, aby nejpozději v roce 2004 vzniklo centrální velení mnohonárodních sil pro společné operace," praví se ve společném prohlášení.

Summit vyvolal kritiku Británie, Itálie a Španělska, které nebyly přizvány. Zejména Londýn varoval, aby se nikdo nepokoušel konkurovat na světové scéně Spojeným státům, protože by to mohlo přerůst v nevraživost.

Francie v posledních měsících hlasitě žádala, aby se jednotná Evropa stala druhým centrem světové moci. V bruselském Paláci Egmont se navíc sešli výhradně protagonisté států, které odmítaly válku v Iráku.

Belgický premiér Guy Verhofstadt se předem snažil rozptýlit podezření, že jde o akci namířenou proti Spojeným státům a NATO; cílem je podle něj naopak alianci posílit.

"Chceme vytvořit evropský pilíř v NATO, aby bylo vyvážené a nespočívalo jen na Americe," řekl Verhofstadt. Usoudil, že není možné, aby se aliance skládala z jedné supervelmoci a 18 přidružených států.

Britský premiér Tony Blair v pondělním rozhovoru pro Financial Times řekl, že svět potřebuje jeden mocenský pól a nikoli dva, které by vedly ke konfrontaci. Evropská obrana podle něj musí zůstat plně kompatibilní s aliancí.

Od návrhů na zřízení společného velitelství mimo NATO se distancovali i francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder, kteří se snaží napravit vztahy s Washingtonem, pošramocené spory o irácký konflikt.

Podle Verhofstadta jde o to ukázat, že evropská obrana začíná existovat. "Zatím se hodně mluvilo, ale nic se nedělalo. Je třeba začít," uvedl s připomínkou, že všechny velké ideje EU se rodily v malé skupince, než je převzali ostatní.

Autor:


Témata: Brigáda, NATO, Tony Blair


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.