"Muslimové v Evropě zažívají zlé časy, v České republice jsou však největším problémem protiromské nálady," uvedla Ĺubica Turzová z helsinského výboru. Podle jeho představitelů jsou předsudky a rasismus v české společnosti hluboce zakořeněny.
Podle zprávy ENAR, která zastřešuje stovky organizací na podporu lidských práv z 26 zemí, velká část romských dětí v Česku končí v praktických školách pro žáky s lehkým mentálním postižením. ČR přitom v listopadu 2007 prohrála u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor s 18 mladými Romy z Ostravska. Podle rozsudku stát jejich přeřazením do zvláštních škol porušil jejich právo na vzdělání a diskriminoval je.
"Koncept inkluzivního vzdělávání byl představen v roce 2010, ke zlepšení situace však zatím nedošlo," uvedli autoři zprávy. Ocenili neziskové organizace, které podle nich v boji proti diskriminaci a rasismu "částečně kompenzují nedostatek aktivity státních orgánů".
Letos se síť ENAR zaměřila hlavně na muslimské komunity. Ty jsou podle ní velmi různorodé, liší se podle původu členů či podle příslušnosti ke společenské vrstvě. "Islamofobie je velmi rozšířená a předsudky vůči muslimům bývají větší než vůči jiným etnickým či náboženským skupinám," popisuje ENAR. Podle ní se to projevuje slovním odporem, ale i násilím či útoky na mešity a další objekty. Diskriminaci a nenávistné výpady zažívají často muslimské ženy a dívky, které chodívají zahalené. Některé země jim závoje zakazují.
V Česku podle zprávy islamofobie k významným problémům nepatří, ale je tu latentní. "Je ve společnosti hluboce zakořeněna a promítá se do jejího vnímání islámu a muslimů," uvedl helsinský výbor. Podle ENAR migranty domácí obyvatelé často vnímají negativně. Viní je z toho, že žijí ze sociálních dávek či kradou pracovní místa. Romové zas třeba mohou podle mnoha starousedlíků za rostoucí kriminalitu, uvádí zpráva. Dodává, že politici tyto nálady často přiživují a předsudky podporují. "Je znepokojivé, že neonacismus dál v některých zemích vládne a ve většině zemí na rasistická vyjádření veřejnost slyší," uvádí zpráva.
Autoři podotýkají, že se omezují antidiskriminační opatření. Může za to i krize a škrty v rozpočtech.
Příslušníky menšin trápí podle zprávy vysoká nezaměstnanost, většinou vezmou nekvalifikované práce a dělají za nižší mzdu. Ve vzdělávání děti migrantů a z minorit chodí do zvláštních škol. Byty mnozí majitelé nechtějí pronajímat přistěhovalcům či Romům, nebo jim je dají za vysoký nájem. Horší je i přístup ke zdravotní péči. Podle ENAR je důvodem jazyková bariéra, postoj zdravotníků či nemožnost zapojit se do systému zdravotního pojištění. Šíření xenofobních a rasistických postojů se daří přes sociální média a sítě.
