Nizozemí tak zřejmě čekají podobně jako Českou republiku těžká vyjednávání, která se mohou táhnout dlouhé měsíce. A i kdyby se podařilo vládu slepit, nejspíš jí budou zmítat ostré vnitřní rozpory.
Nejvíce hlasů, a tedy i křesel, získal ještě před několika měsíci odepisovaný dosavadní premiér a předseda křesťanských demokratů Jan Peter Balkenende.
Po vyhlášení výsledků se prohlásil za vítěze. "Bude to těžké. Potřebujeme nyní odhodlanost a chladné hlavy, protože nizozemští voliči očekávají v budoucnu sociální a pevnou politiku," řekl.
Jako jedno z řešení se nabízí po vzoru Německa velká koalice složená z křesťanských demokratů a Strany práce, která skončila druhá. Jenže obě nejsilnější partaje se příliš neshodují na pokračování liberalizace ekonomiky, na podobě snižování daní ani omezování přistěhovalectví, tedy na hlavních tématech poslední doby.
Navíc ani případné spojení dvou nejsilnějších stran nebude stačit na většinu v parlamentu, a je tedy třeba získat třetího partnera.
Rovnoměrné rozštěpení na levici a pravici do značné míry připomíná českou volební remízu. Podobně jako Češi i Nizozemci se dostavili k volbám v hojném počtu. Nizozemský volební výsledek však na rozdíl od českého oslabuje pozice hlavních stran, navíc ve prospěch těch okrajových, a to jak nalevo, tak napravo. - více zde
Bodovaly krajní levice i pravice
Za skutečného vítěze voleb jsou považováni krajně levicoví socialisté, kteří zdvojnásobili počet svých poslanců. "Jsem pyšná na Nizozemí, že se posunulo doleva," prohlásila poslankyně Agnes Kantová.
Ovšem nepřehlédnutelný úspěch zaznamenaly i strany krajní pravice bojující proti přílivu imigrantů a tolerantní politice vůči jejich životnímu stylu. A to i přesto, že dosavadní Balkenendeho vláda přitvrdila a zavedla pro imigranty například povinnou holandštinu a krátce před volbami zakázala muslimským ženám zahalování obličeje na veřejnosti.
Řadě Nizozemců to však nestačilo, a tak si polepšila zejména strana jednoho muže - Geerta Wilderse, který proslul výrokem, že by se měla zakázat stavba dalších mešit.
Podle bývalého evropského komisaře Franse Andriessena nastávající politická nestabilita ještě více ochromí pozici jeho země uvnitř Evropské unie. Ve volbách totiž uspěly hlavně ty strany, které vedly úspěšnou kampaň proti evropské ústavě.
Právě od změny vlády v Haagu a příští rok také ve Francii si Brusel sliboval odblokování jednání o nyní spící euroústavě. Teď se zdá, že marně.
