Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Evropě přibývá povolebních patů

  8:56aktualizováno  8:56
Evropu zachvátila nová epidemie: povolební paty. Zatím poslední "obětí" se stalo Nizozemí. Středeční předčasné volby skončily rozdělením země na levici a pravici, ovšem žádný z politických směrů se nemůže spolehnout na jasnou většinu.

Křesťanští demokraté obsadí ve 150členném nizozemském parlamentu 41 křesel. Přesto nedokážou s nikým vytvořit většinu. | foto: Jerry LampenReuters

Nizozemí tak zřejmě čekají podobně jako Českou republiku těžká vyjednávání, která se mohou táhnout dlouhé měsíce. A i kdyby se podařilo vládu slepit, nejspíš jí budou zmítat ostré vnitřní rozpory.

Nejvíce hlasů, a tedy i křesel, získal ještě před několika měsíci odepisovaný dosavadní premiér a předseda křesťanských demokratů Jan Peter Balkenende.

Po vyhlášení výsledků se prohlásil za vítěze. "Bude to těžké. Potřebujeme nyní odhodlanost a chladné hlavy, protože nizozemští voliči očekávají v budoucnu sociální a pevnou politiku," řekl.

Jako jedno z řešení se nabízí po vzoru Německa velká koalice složená z křesťanských demokratů a Strany práce, která skončila druhá. Jenže obě nejsilnější partaje se příliš neshodují na pokračování liberalizace ekonomiky, na podobě snižování daní ani omezování přistěhovalectví, tedy na hlavních tématech poslední doby.

Navíc ani případné spojení dvou nejsilnějších stran nebude stačit na většinu v parlamentu, a je tedy třeba získat třetího partnera.

Rovnoměrné rozštěpení na levici a pravici do značné míry připomíná českou volební remízu. Podobně jako Češi i Nizozemci se dostavili k volbám v hojném počtu. Nizozemský volební výsledek však na rozdíl od českého oslabuje pozice hlavních stran, navíc ve prospěch těch okrajových, a to jak nalevo, tak napravo. - více zde

Bodovaly krajní levice i pravice
Za skutečného vítěze voleb jsou považováni krajně levicoví socialisté, kteří zdvojnásobili počet svých poslanců. "Jsem pyšná na Nizozemí, že se posunulo doleva," prohlásila poslankyně Agnes Kantová.

Ovšem nepřehlédnutelný úspěch zaznamenaly i strany krajní pravice bojující proti přílivu imigrantů a tolerantní politice vůči jejich životnímu stylu. A to i přesto, že dosavadní Balkenendeho vláda přitvrdila a zavedla pro imigranty například povinnou holandštinu a krátce před volbami zakázala muslimským ženám zahalování obličeje na veřejnosti.

Řadě Nizozemců to však nestačilo, a tak si polepšila zejména strana jednoho muže - Geerta Wilderse, který proslul výrokem, že by se měla zakázat stavba dalších mešit.

Podle bývalého evropského komisaře Franse Andriessena nastávající politická nestabilita ještě více ochromí pozici jeho země uvnitř Evropské unie. Ve volbách totiž uspěly hlavně ty strany, které vedly úspěšnou kampaň proti evropské ústavě.

Právě od změny vlády v Haagu a příští rok také ve Francii si Brusel sliboval odblokování jednání o nyní spící euroústavě. Teď se zdá, že marně.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.