V Evropě bylo o 13 tisíc nacistických táborů víc, než historici předpokládali

Historici z washingtonského Muzea holokaustu zjistili, že síť nacistických táborů a věznic v Evropě byla daleko rozsáhlejší, než se dosud domnívali. V první světové encyklopedii táborů smrti uvádějí, že jich nacisté mezi lety 1933-1945 provozovali 20 tisíc. Dosud se přitom hovořilo o pěti až sedmi tisících táborů.

Brána do koncentračního tábora Osvětim-Březinka se stala symbolem nacistického běsnění. | foto: Profimedia.cz

"Očekávali jsme seznam pěti až sedmi tisíc míst," říká ředitel projektu Geoffrey Megargee. "Jejich počet však stále rostl a nyní jsme na celkovém čísle pohybujícím se okolo 20 tisíc," vysvětlil Magargee po vydání prvního ze sedmi dílů publikace.

ENCYKLOPEDIE TÁBORŮ A GHETT, 1933-1945

Více o nové publikaci se dočtete zde

Za dvanáct let běsnění zřídili nacisté podle encyklopedie "otřesnou síť perzekučních zařízení: vyhlazovací tábory, ghetta, pracovní tábory, tábory pro válečné zajatce, přesidlovací tábory, centra ´eutanazie´, polní nevěstince, věznice a další". Systém zahrnoval též pracovní tábory spravované soukromými firmami a centra "péče" pro zadržené těhotné ženy.

První kompletní seznam nacistických táborů

Na konci druhé světové války měla síť svá chapadla po celé Evropě. Kolaborantské státy "od Francie po Rumunsko, od Norska k Itálii" zřídily podle autorů publikace své vlastní tábory.

Bývalý koncentrační tábor v Osvětimi

Encyklopedie detailně rozebírá vyvraždění šesti milionů Židů nacisty, ale neponechává stranou ani další skupiny: Romy (200 tisíc mrtvých), homosexuály, odbojáře, válečné zajatce či komunisty.

"Usoudili jsme, že je důležité popsat celý nacistický systém, ne pouze to, co se stalo Židům," vysvětluje Megargee. "Chtěli jsme podat co nejúplnější výčet táborů. V žádném případě není možné oddělit tábory, kde byli zadržováni Židé, od ostatních míst."

Encyklopedie, ke které napsal předmluvu nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, je prý první vyčerpávající kompilace nacistického represivního aparátu na světě. Následujících šest dílů vyjde do roku 2018.

Úvodní publikace mapuje příchod Hitlera k moci

ŠEST LET PÁTRÁNÍ

Výzkumníci z washingtonského Muzea holokaustu pracují na tomto projektu již šest let. Práci jim usnadnilo otevření archivů východoevropských států po pádu komunistického režimu. Celkem pracovaly na publikaci stovky vědců z mnoha států. zdroj: ČTK

První díl se na 1 700 stranách vrací k začátkům německého represivního režimu po příchodu Hitlera k moci v roce 1933. Během jednoho roku svěřili nacisté do rukou jednotek SS či policie více než stovku táborů "určených k věznění nebo mučení skutečných nebo předpokládaných nepřátel režimu", stojí v úvodu encyklopedie.

Systém koncentračních táborů dosáhl svého vrcholu v podobě vyhlazovacího tábora v Osvětimi (Auschwitz-Birkenau) na území dnešního Polska, kde bylo plynem usmrceno zhruba 1,1 milionu osob.

Ve chvíli, kdy je naživu stále méně pamětníků a kdy "narůstá popírání holokaustu jako historické reality", se podle ředitele výzkumu muzea Paula Shapira encyklopedie snaží s pomocí map a fotografií uchovat paměť míst nacistické represe.