Podle studie Organizace spojených národů zahyne následkem sebevraždy v Evropské unii každý rok 58 tisíc lidí. Na silnicích jich přitom ročně umírá něco přes padesát tisíc a obětí vražd se stane pět tisíc lidí.
Češi jsou na tom se svým počtem 13, 7 sebevražd na sto tisíc obyvatel o něco hůř než evropský průměr, situace v nových členských zemích Evropské unie je však podstatně horší.
Vůbec nejhůř jsou na tom Litevci se 43,9 sebevraždami na sto tisíc obyvatel a také sousední pobaltské země jako Estonsko, Lotyšsko a ve střední Evropě také Maďarsko a Slovinsko.
Ve všech těchto zemích převyšuje počet sebevražd i Finsko, jež drželo rekord v počtu sebevražd v původní evropské patnáctce.
Naopak na opačné straně žebříčku figurují převážně jižanské státy, přičemž nejnižší úrovní sebevražd se dlouhodobě pyšní Řekové.
"Duševní nemoci jsou neviditelnými zabijáky Evropy," prohlásil evropský komisař pro zdraví Markos Kyprianou. "Duševnímu zdraví se přitom dostává tak málo pozornosti. Já jsem odhodlán to změnit."
Duševní nemoci jsou podle Kyprianoua velkým problémem Evropské unie v oblasti zdraví. Každý čtvrtý Evropan trpí nebo trpěl někdy za život depresemi a devět z deseti zemí na světovém žebříčku sebevražd se nachází právě v Evropské unii.
Ale jak odhaduje Světová zdravotnická organizace, jen polovina Evropanů, která trpí depresemi, se se svou chorobou také léčí.
Jak komisař Kyprianou prohlásil na páteční konferenci o duševním zdraví v Helsinkách, Evropská komise se chce proto na prevenci a péči o duševně choré daleko více zaměřit.
Kyprianou připravuje program, jak bojovat proti duševním chorobám hlavně u mladých lidí, a chce se také zaměřit na vysoké regionální rozdíly.
