"Deklarativně se k udržitelnému rozvoji vláda sice přihlásila třeba ve velmi dobré Státní politice životního prostředí nebo v lesnické politice, ale fakticky se tak nechovala," tvrdí Ivan Rynda, zástupce ředitele Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí, podle něhož na tom nese vinu celý kabinet včetně ministra Kužvarta.
"Chování vlády se postupně zhoršovalo, například nepromyšleným důrazem na ocelářství, na těžký průmysl. Vláda mohla nastartovat dlouhodobé útlumové programy, které by byly rozumnější." Rynda vyčítá vládě i nepříliš šťastné budování některých průmyslových zón.
"Kabinet někdy urychleným a nedostatečně odborně posouzeným budováním průmyslových zón poškozoval životní prostředí, aby vytvořil nová pracovní místa," říká Rynda.
"Za flagrantní pokládám jednání některých ministrů, kteří nepochopili, co je posuzování vlivu na životní prostředí a účast veřejnosti na rozhodování, což je klíčové pro vstup do Evropy," říká Rynda.
Naráží například na jednání ministra dopravy Jaromíra Schlinga, který chce na Labi postavit dvě zdymadla, i když ministr Kužvart i ekologická hnutí jsou proti, protože by to znamenalo likvidaci vzácné přírody.
Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha připomíná, že sociální demokracie před čtyřmi lety mluvila o investicích na snížení energetické náročnosti nebo o zvýšení poplatku za znečištění ovzduší, což by motivovalo podniky zavádět moderní čisté technologie.
"Ale program, který podporuje energetické úspory a čisté zdroje energie, vláda několikanásobně seškrtala a poplatky za vypouštění exhalací do vzduchu zůstaly v původní výši," vyjmenovává Kotecký.
Ministr Kužvart přiznává, že jej také mrzí malá vládní podpora úsporám energií. Podle usnesení ještě Tošovského vlády mělo jít letos na tento program ze státního rozpočtu 1,5 miliardy korun, ve skutečnosti jde zhruba 200 miliónů. Ze Státního fondu životního prostředí jde sedm set miliónů.
Jinak Kužvart považuje své působení ve vládě za úspěšné, a pokud by mu po volbách bylo znovu nabídnuto ministerské křeslo, neodmítl by.
"Za zády s průmyslovou a zemědělskou lobby se povedlo maximum," tvrdí Kužvart. Spokojen je například s tím, že v každém městě nad deset tisíc obyvatel už je čistírna odpadních vod. "Do českých řek se vracejí bobři, do potoků raci," říká Kužvart.
Odmítá i kritiku, že se vláda sociální demokracie nevydala důsledně cestou trvale udržitelného rozvoje. "Například tři čtvrtiny občanů už jsou napojeny na systém sběru a recyklaci odpadů," zdůrazňuje.
Kužvart je spokojen i s tím, že se ODS, kterou pokládá za stranu s antiekologickým programem, nepodařilo prosadit, aby veřejnost měla menší právo účastnit se na rozhodování o ekologických otázkách.
ODS byla ve sněmovně Kužvartovým nepřítelem číslo jedna a často hlasovala proti návrhům jeho zákonů, většinou však neuspěla. Ministru Miloši Kužvartovi se i přes kritiku Občanské demokratické strany podařilo prosadit například zákon o ovzduší, který umožní obcím regulovat pálení listí na zahradách či zakázat spalování nekvalitních surovin v kamnech.
