Velká Británie kromě velkého podpůrného plavidla vyšle do Egejského moře ještě dvě menší lodě a vrtulník, přislíbil britský premiér David Cameron. „Musíme rozložit sítě nelegálních pašeráků a zastavit příliv lodí plných uprchlíků do Evropy. Proto je tato mise tak důležitá,“ uvedl Cameron.
Podle něj se jedná o šanci, jak pašeráky zastavit a zároveň migrantům poslat jasnou zprávu, že budou vraceni zpět.
V Egejském moři mezi Tureckem a Řeckem od poloviny února působí takzvaná Stálá námořní skupina 2. Tu dosud tvořila čtveřice plavidel: německá vlajková zásobovací loď FGS Bonn, kanadská fregata HMCS Fredericton, turecká TCG Barbaros a řecká HS Salamis.
Uprchlická krizeSEX: Němci běžencům vysvětlují orgasmus ZDRAVOTNICTVÍ: Němci těží z přílivu syrských doktorů SOBOTKA: Syřany si můžem brát přímo z Turecka VYDÍRÁNÍ: Dohoda s Turky čelí kritice CHIOS: Běženci na Homérově ostrově CALAIS: Malým uprchlíkům hrozí znásilnění IZMIR: Reportáž z uprchlické čtvrti IBRAHIM: Evropa má brát jen Syřany a Iráčany KOMENTÁŘ: Švédská frustrace NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně IDOMENI: Guvernér požaduje výjimečný stav STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize KODAŇ: „Všichni jsme rasisté“ |
Hledají a sledují trasy, kudy pašeráci převážejí do Evropy tisíce uprchlíků. Informace předávají agentuře Frontex a řecké i turecké pobřežní stráži.
Uprchlíky, kterým pomohou v případě potíží v Egejském moři, mají vracet zpět do Turecka. Vyslání jednoho plavidla již potvrdila také Francie a víceúčelovou fregatu nasadí také Nizozemsko.
Plavidla tento týden začala hlídkovat i v teritoriálních vodách mezi ostrovem Lesbos a tureckým pobřežím. „S našimi senzory jsme schopni podpořit místní orgány a znásobit jejich schopnosti,“ řekl velitel alianční flotily Jörg Klein.
„Začali jsme se zaměřovat na oblast kolem řeckého ostrova Lesbos. Máme v plánu přesunout se dále na jih v nejbližších dnech a týdnech,“ konstatoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po čtvrtečním jednání s šéfem evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Uprchlíci především z Afghánistánu, Sýrie a Iráku se přes Egejské moře plaví většinou v gumových člunech, někdy na větších rybářských lodích. Čluny mívají zhruba osm metrů a zaplní je až 60 migrantů. Nejblíže od tureckého pobřeží je ostrov Chios, zhruba 4 námořní míle (7,5 kilometru) nebo Lesbos 5,4 námořních mil (10 kilometrů).
Podle evropské agentury Frontex pašeráci vozí uprchlíky z Turecka přímo do Itálie také v jachtách. Nesrovnatelně komfortnější a bezpečnější cesta však vyjde rodinu až na 10 tisíc eur.
Ze statistik Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyplývá, že z Turecka do Řecka připlulo od počátku roku už přes 137 tisíc migrantů. Polovinu z nich tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba sedmnáct procent Iráčané. Šedesát procent běženců tvoří ženy a děti.
