Nejméně jeden lidský život si vyžádala běžná a zpravidla rutinní kontrola štoly v závodě Jan-Karel Dolu Československé armády v Karviné, při níž zahynul důlní specialista. Po dvou jeho spolupracovnících pátrají již druhý den báňští záchranáři. Neštěstí přitom nezpůsobily běžné příčiny podobných nehod - jedovaté plyny nebo výbuch a zával -, ale pravděpodobně vysoké teploty v chodbě, kterou se vydali muži prozkoumat. Vrchní důlní měřič, bezpečnostní technik a záchranář společně vstoupili v neděli krátce před půl šestou večer do chodby, kterou po dvou letech uzavření pracovníci dolu otevřeli, aby ji odvětrali. Po dvou hodinách, kdy se měli ohlásit kolegům na povrchu, však o sobě nedali vědět. "Za pohřešovanou trojicí vyrazili další záchranáři, kteří nalezli důlního měřiče mrtvého. Za jeho spolupracovníky už se nevydali, protože kvůli vysokým teplotám museli zpátky," řekl ředitel revírní Báňské záchranné služby Václav Pošta. Uvedl, že i druhé trojici museli záchranáři pomáhat z chodby, protože ji vyčerpaly vysoké teploty. Vyčerpaní a dehydrovaní muži byli převezeni do nemocnic v Karviné a Havířově. Pracovníci dolu podle Pošty podobných kontrol, jako byla ta nedělní, absolvují několik desítek do roka. "V chodbě nebyly žádné škodlivé koncentrace plynů, to odborníci při několika měřeních, ještě než do chodby vstoupili technici, vyloučili. Pravděpodobně je překvapilo horko, které jejich organismus nevydržel," řekl Pošta. Dodal, že v chodbě bylo zhruba sedmatřicet stupňů Celsia a dvaadevadesátiprocentní vlhkost. To při nedostatku kyslíku a stísněných podmínkách mohlo podle odborníků zvednout puls horníků až na úroveň dvou set tepů za minutu, což je hranice, jejíž překročení lidský organismus zpravidla nevydrží.
"Pro dospělého člověka je tak vysoký tep obrovskou zátěží, která většinou končí srdečním selháním," uvedl primář Městské záchranné služby v Ostravě Tomáš Tichý. "Srdce není schopné přečerpat tolik okysličené krve, aby organismus mohl dál podávat fyzický výkon," dodal. Teplota vzduchu do čtyřicítky se zdá relativně snesitelná a dá se vydržet například u moře. V podzemí, kde vlhkost vzduchu může dosáhnout až sta procent, je to jiné. "Čím víc stoupá vlhkost vzduchu, tím víc klesá schopnost organismu odpařovat pot, a tak se ochlazovat," vysvětluje primář Tichý. "Vyšší teplotu v podzemí lze přirovnat ke klimatu v tropech, proto ji lidský organismus hůř snáší," dodal. Pošta řekl, že případ není obvyklý, ale stejným způsobem už zemřel v roce 1988 horník v Dole Bezruč. Smrt považuje za výjimečnou i náměstek předsedy Českého báňského úřadu se sídlem v Praze Karel Šeděnka. "Setkáváme se poměrně často s úmrtím po otravě plynem, při závalu nebo jiné havárii, ale podobný případ nepamatuji." Tělo jednoho z mužů, pohřešovaných od nedělního večera, objevila pátrací skupina včera ráno. Další dva muže, osmadvacetiletého záchranáře a čtyřiačtyřicetiletého technika, hledalo více než třicet záchranářů celý včerejší den a chystali se pátrat i v noci. "Pořád je tady ještě naděje, že hledaní kolegové žijí," řekl ředitel dolu Karel Rašík.
- úterý 1. prosince 1998
