Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Povstalci vykázali z Donbasu humanitární pracovníky, viní je ze špionáže

  11:01aktualizováno  11:01
Proruští rebelové na východě Ukrajiny opakovaně viní celou řadu západních organizací ze špionáže. Podezíravosti ozbrojenců neunikl ani Mezinárodní záchranný výbor. Povstalci jeho pracovníky nařkli ze špionáže a po zátahu na kanceláře neziskové organizace nařídili ukončení její činnosti.

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Pracovníci Mezinárodního záchranného výboru (IRC) skončili na několik hodin ve vazbě. Z doněcké centrály je vyhnali maskovaní ozbrojenci, kteří v kancelářích hledali stopy po údajné špionáži.

IRC

Globální humanitární organizace, její hlavní náplní je pomoc lidem postiženým válečnými konflikty a přírodními katastrofami. Byla založena v roce 1933 na popud Alberta Einsteina. Od té doby pomohla milionům lidí, v současnosti její pracovníci fungují ve 40 zemích světa. Organizace na svých webových stránkách uvádí, že se na východě Ukrajiny zaměřuje zejména na zlepšení hygienických podmínek pro ženy a zajištění bezpečnostního vybavení pro občany.

Z vazby zaměstnanci IRC putovali do Kyjeva. Ředitel IRC a bývalý britský ministr zahraničí David Miliband se k incidentu dosud nevyjádřil. Podle informací reportéra BBC Toma Bridge za zátahem proti IRC stojí ozbrojenci z ministerstva vnitřní bezpečnosti samozvané Doněcké lidové republiky.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na mluvčího ministerstva vnitřní bezpečnosti Doněcké lidové republiky uvedla, že pracovníci IRC v kancelářích ukrývali zařízení určené k odposlechům. „Tito cizinci cestovali na Ukrajinu, ale ne s humanitárními úmysly,“ uvedl mluvčí.

Pracovníci IRC podle něj kontaktovali vysoce postavené úředníky Doněcké lidové republiky a zajímali se o současnou situaci v Donbasu. „IRC si také najímal občany lidové republiky bez uzavření jakýchkoli smluv, čímž se vyhnul placení daní,“ dodal mluvčí.

Boje v Donbasu pokračují, příměří navzdory

Na východě Ukrajiny i přes dohodu o příměří dojednanou v únoru v Minsku pokračují boje. Separatisté podle ukrajinské armády zvýšili bojovou aktivitu a opět začali používat těžké zbraně, včetně raketometů Grad, které měly být staženy z frontové linie.

Pozice ukrajinských vládních sil byly podle tiskového střediska armády mimo jiné ostřelovány z raketometů, děl a minometů u města Avdijivka a vsi Pisky, poblíž hlavní povstalecké bašty Doněcku.

Fotogalerie

Evropští pozorovatelé zaznamenali během uplynulých dní u obce Šyrokyne nedaleko azovského přístavu Mariupol nejsilnější přestřelky za poslední tři měsíce, uvádí agentura Reuters.

Poslední násilnosti podle agentury Reuters budí obavy o osud mírových dohod, které byly vyjednány v Minsku za přispění představitelů Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Obě strany se vzájemně obviňují z porušování příměří. Ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že Kyjev nevidí jiné řešení konfliktu, než jednání a diplomacii, nicméně dodal, že válka stále hrozí.

Konflikt na Donbasu, který následoval pro svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě a po ruské anexi poloostrova Krymu, si od loňského dubna vyžádal více než 6 100 mrtvých.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.