Mezi nalezenými obrazy je i dílo německého malíře Franze Eichhorsta, které se stalo kultovním dílem neonacistů. Rozměrná malba zachycující raněné vojáky byla léta považována za ztracenou.
Podle historika Jiřího Kuchaře, který obrazy v Doksanech objevil a o Hitlerově sbírce vydal dvoudílnou knihu, by se o plátno na aukcích umění strhla bitva.
Eichhorstův obraz Hitler koupil v roce 1943 za 35 tisíc říšských marek.
Hitlerovy sbírkySbírku Adolfa Hitlera tvořila především díla reprezentující umění národního socialismu. To mělo za úkol hlavně prezentovat nacistické ideály, například rasovou čistotu či nadřazenost německého národa a národní boj. Sochařství se v tomto podání vědomě vztahovalo k antickým vzorům, malířství k naturalismu konce 19. století. Umění mělo být podle Hitlera jasně srozumitelné. Žádoucí bylo zobrazovat pouze přírodně krásná a zdravá těla, ideálem hitlerovského umění byli atletičtí rolníci či vojáci, ženy jako matky a uchovatelky národní čistoty. |
"Podle nákupních cen Hitlera a současných prodejních cen odhaduji, že obrazy v Doksanech mají cenu asi 50 milionů, za tyto peníze by se to mohlo prodat na aukci třeba ve Frankfurtu či Londýně," uvedl Kuchař.
"Doksanské" obrazy byly původně uloženy v klášteře ve Vyšším Brodě, kde měl Hitler uložené dvě velké sbírky. "Podobných úkrytů měl po celé Evropě minimálně 250," řekl Kuchař. Podle historika ale nehrozí, že by mohlo Německo či spolkový stát Bavorsko obrazy požadovat nazpátek.
"Bavorsku to nepatří, prokazatelně to patřilo Hitlerovi, ten měl na vše doklady. Co jsem se ptal v Německu oficiálních institucí, které mi pomáhaly, v Německu mají těchto věcí dost. Jen ve Spandau v Berlíně je podobných věcí, jako bylo ve Vyšším Brodě, skoro tisíc. Těch pár kousků by je asi nevytrhlo," míní.
V doksanském depozitáři je dohromady uloženo několik tisíc sbírkových předmětů Národního památkového ústavu. "Jsou tam sbírky z celé republiky, většinou se těmito předměty vybavují zámky, doplňují se tím instalace. Celkem tu máme okolo šesti tisíc věcí, nejen obrazů, ale i nábytku a podobně. Mezi tím vším se našly i tyto obrazy," popsala Marcela Josková, kastelánka doksanského kláštera.
Cesta obrazů byla komplikovaná
Veřejnost se tak na obrazy, které malovali Hitlerovi oblíbení umělci, nejspíš hned tak nepodívá. "Možná, že když je to téma teď tak rozšířené, tak o tom někdo začne uvažovat. My sami to vystavit nemůžeme, nemáme na to podmínky," vysvětlila Josková.
Proč se část sbírky z Vyššího Brodu dostala do Doksan, není jasné, jejich cesta však byla složitá.
"Když byl klášter Vyšší Brod po válce vrácen mnichům, obrazy šly do muzea do Českých Budějovic. Odtud v roce 1949 na Konopiště, z Konopiště šla v roce 1949 část do Prahy, část do Liběchova. Z Liběchova šel kus na Lemberk, kus na Zákupy, a jak se k mému překvapení ukázalo, taky do Doksan," vyjmenoval historik.
Podle jeho slov zbylo v Čechách po válce asi 100 kusů uměleckých děl z Hitlerovy sbírky. "Já jsem jich našel asi 25. Kolik tady toho ale opravdu zbylo, nikdo nedokáže odhadnout. Předpokládám, že jsou určitě ještě místa, kde se to dá najít. O některých předmětech víme, že už byly prodány do zahraničí," řekl Kuchař.
Do doksanského depozitáře ho přivedl obraz, o kterém věděl, že je v majetku Vojenského historického ústavu. Tam se dozvěděl, že ho získali od ústeckých památkářů. Z fotodokumentace vyšebrodské sbírky pak v Ústí poznali dalších sedm pláten.
