Diktátorský režim se rozhodl pro politiku cukru a biče. Potom, co umožnil příbuzným, aby se s českými vězni svědomí setkali, následovala rána kladivem do hlavy: Další týdny v nepřivětivém vězení s nejistým výsledkem.
Můžeme se jen dohadovat, co se děje v hlavě stárnoucího diktátora Castra. Chce svá rukojmí vyměnit, nebo chystá exemplární trest? Jsou oba mladí muži náhodně vybranými oběťmi, nebo je celá krutá hra na soud trestem pro vzpurné Česko? Co máme dělat, abychom dvěma nevinným lidem pomohli?
Věřme i že naše a světová diplomacie budou úspěšné. Jan Bubeník a Ivan Pilip se vrátí domů. Smysl jejich krušné cesty však bude naplněn teprve tehdy, když si budeme pamatovat tuto větu: Na Kubě žije deset milonů lidí a každému z nich, výjma diktátora a snad jeho bratra se takové bezpráví může stát každý den.
