Referendum je součástí plánu vládních reforem, jež jsou známy jako "cestovní mapa k demokracii". Vládnoucí junta si od plánu z roku 2003 slibuje přeměnu země v mírumilovnou vyspělou zemi s tzv. disciplinovanou demokracií.
Pozorovatelé i opozice, která se na přípravě ústavního zákona nemohla podílet, ale o regulérnosti celého procesu od začátku pochybují.
Na jihu Barmy, hlavně pak v hlavním městě Rangúnu a v deltě řeky Iravadi, kde cyklon Nargis po sobě zanechal největší spoušť a desetitisíce mrtvých, bylo referendum odloženo na 24. května.
Referendum se konalo v ovzduší všudypřítomného strachu z následků přírodní katastrofy, která Barmu zpustošila. Nikdo přesně neví, kolik lidských životů si cyklon vyžádal, některé odhady uvádějí až 100.000 obětí.
Hlavní prodemokratické opoziční síly v Barmě, zejména Národní liga pro demokracii, zástupci etnických menšin a ilegální Svaz mnichů Barmy vybízeli obyvatele, aby hlasovali proti přijetí ústavy. Ta totiž podle nich nezaručuje dodržování lidských práv, ale pouze legitimizuje vojenskou vládu.
Je to poprvé, co obyvatelé Barmy měli možnost hlasovat od parlamentních voleb v květnu 1990, v nichž jasně zvítězila Národní liga pro demokracii (NDL) vedená disidentkou Aun Schan Su Ťij.
Podle vládnoucí junty schválení nové ústavy prý otevře cestu k volbám v roce 2010 a předání moci civilistům. Vojáci jsou v Barmě u moci od roku 1962.
Asi 27 milionu voličů z 57 milionů obyvatel země se teoreticky mohlo celkem dostavit z volebním urnám. Vůbec ale není jasné, jak velká byla účast a kolik lidí bude eventuálně volit dnes a kolik pak 24. května.
O ovzduší, v němž se referendum koná, svědčí podle agentury AP i cynické vtipy, které se v Barmě vypráví. Podle nich se má 84,6 procenta voličů vyslovit pro novou ústavu, vojenská junta to tak prý dopředu stanovila.
