Schauspielhaus v Curychu patří k významným scénám v německy mluvícím světě. Jeho počátky spadají do konce 19. století. Nejslavnější éru zažilo ve třicátých letech letech minulého století, neboť do Švýcarska emigrovalo před nacismem mnoho umělců z Německa a Rakouska, kteří pak v Schauspielhausu působili.
Původně fungovala tato budova z roku 1892 jako místo pro pořádání varieté a estrád. Skutečnou divadelní dráhu započal Schauspielhaus v roce 1901. Dnes má tato hojně navštěvovaná a kritiky sledovaná státní švýcarská scéna kapacitu 750 míst. Asi nejlépe ji můžeme přirovnat ke Stavovskému divadlu v Praze. Jen vyměňte zeleno-modrý pražský interiér za růžový. Klasické divadlo s červeně polstrovanými sedačkami má prostorné foyer, zázemí pro herce, fundus a divadelní klub. Kromě velkého „zlatého“ sálu, pro nějž Pařízek nastudoval klasiku, Katynku z Heilbronnu (Das Käthchen von Heilbronn) Heinricha von Kleista (1777-1811), tato stavba disponuje ještě malou scénou pro 70 diváků. Tam hrají především mladí umělci.
Z inscenace Katynka z Heilbronnu v curyšském Schauspielhausu v režii Dušana D. Pařízka
Ale pak je tu ještě jedna lokalita náležející k Zürcher Schauspielhausu. Modernější Schiffbau, nacházející se v západní části Curychu. Divadlo jej začalo provozovat v roce 2000. Ze staré továrny na výrobu lodí vzniklo nadprůměrně vybavené divadlo. V památkově chráněné, industriální budově vyrostl pod rukama rakouského architekta Lauritze Ortnera multifunkční prostor, kde se hraje na třech scénách - Schiffbau-Halle (450 míst), Schiffbau-Box (250 míst) a Schiffbau-MatchBox (80 míst).
Když do Schiffbau vstoupíte, ocitnete se v obrovském, vzdušném foyer. V prostoru, kde architekt zanechal původní ráz budovy s železobetonovými konstrukcemi či pestře nabarveným potrubím s kruhovými uzávěry, si můžete kdykoli odpočinout na pohodlných sedačkách. Ve foyer najdete šatnu, pokladnu, ale především velký, prázdný prostor s vysokým stropem, kde by se dala pohodlně zahrát i kopaná.
Pohled na areál Schiffbau v Curychu
Zajímavou scénou je Schiffbau-Box – betonová krychle – variabilní prostor, v němž si každý tvůrce může svobodně rozhodnout, kde bude jeviště, a kde hlediště. Jinou atmosféru nabízí rozlehlá Schiffbau–Halle, kde se kromě divadla odehrávají také koncerty a další akce. Jde o téměř nepozměněný prostor, v němž je na první pohled vidět, že se ocitáme v bývalé továrně. Hala má dokonce okna. Ty se v případě potřeby zatemní.
Součástí divadla je také velká dílna, kde se vyrábějí kulisy a vše potřebné pro scénografii. Celé přízemí tak voní rozpracovaným dřevem a hemží se truhláři, které tam najdete i v noci. Nechybí samozřejmě krejčovna, šatny herců a fundus. V horních patrech obdélníkové budovy najdete byty (sloužící hostujícím umělcům) a kanceláře. Ve dvoře, na který se z bytů díváte, se pod širým nebem hraje někdy také divadlo. Jde spíše o výjimečné projekty, ale i tento prostor se dá k tvorbě využít. V areálu je také restaurace, kavárna a jazzový klub.
Pohled do foyeru prostoru Schiffbau v Curychu
Divadlo je v bývalé loděnici tak trochu na návštěvě. Ne, že by sem nezapadalo. Naopak. Vše působí velmi promyšleně a funkčně. Důležitá je ale myšlenka architekta, který svůj návrh koncipoval tak, aby se obsah budovy dal rozmontovat a přenést. Ortner tu pracoval se skleněnými a železobetonovými moduly, které jen zasadil do prostoru. Když se Švýcaři rozhodnou, že v Schiffbau už divadlo nechtějí, nemusí kvůli tomu zbourat památku, ale interiéry prostě rozšroubují. Původní stavba z 19. století tak neztratila svůj původní ráz, nýbrž začala v 21. století sloužit jako kulturní prostor.
