Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V cizině si vydělávají tisíce Čechů

  0:01aktualizováno  0:01
Najít si práci v cizině se Češi naučili už dávno předtím, než země vstoupila do Evropské unie. Loni si za hranicemi vydělávalo 23 tisíc Čechů a odhadem asi třetina z nich legálně. Dohromady vydělali 14 miliard korun.

Na jednoho tedy vychází průměrný plat 51 tisíc korun měsíčně, třikrát víc než v Česku. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu.

Výdělky v cizině rostou. "Loni čeští zaměstnanci v zahraničí vydělali téměř o třetinu více než v roce 2002, ale i proto, že za prací vyjelo více lidí," uvedla Drahomíra Dubská ze statistického úřadu.

Nejvíce Čechů pracovalo v Německu, Rakousku, Itálii a v Británii. V Německu si z nich našel práci každý třetí, zatímco v Rakousku nebo v Británii jen každý sedmý. Je těžké zjistit, zda jsou nynější čísla úplná. Statistici je zvyšují odhadem o lidi, kteří si vydělávají načerno, což se dá těžko zkontrolovat.

Nikdo ani komplexně nesleduje legální pracovníky a české zaměstnance nikdo nenutí, aby oznamovali, že pracují mimo republiku. "Vůbec nevím, jestli jsem v těch číslech taky. Nikam jsem nic nehlásila, ani neodhlašovala. V Česku si stále platím zdravotní i sociální pojištění," říká třicetiletá Libuše, která pracuje v Rakousku v horském středisku a pracovní povolení má.

"Podobný průzkum jsme dělali naposledy v roce 2000, kdy jsme spočetli, že v zahraničí pracuje kolem dvaceti tisíc Čechů," dodal Meduna. Novější přepočet ministerstvo zatím neplánuje.

Ze statistických šetření vyplývá, že nejvíce pracovali Češi v zahraničí v roce 1993. Od té doby jejich počet klesal, což platí i o výjezdech do sousedního Německa či Rakouska. V kurzu jsou vzdálenější země, zejména Británie.

Británie a Irsko jsou jedny z mála zemí, které otevřely brány svého pracovního trhu novým zemím hned po vstupu do Evropské unie. Většina zemí evropské patnáctky naopak na poslední chvíli hranice uzavřela. V Německu se sice režim částečně uvolnil, ale úplná volnost má přijít až za sedm let.

Čísla za období po vstupu do EU budou vypadat asi docela jinak, ale k dispozici budou až za rok. Navzdory vzrušeným politickým debatám se však nečeká žádný masový exodus, odhady mluví nejvýš o 50 tisících osob.

"Česká práce v cizině nebude v příštích dvou letech ani později znamenat výraznější ohrožení trhu práce ve starých zemích EU," dodávají statistici ve zprávě.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

,,Náckům žádnou šanci.“ Před štábem SPD se protestovalo
Nedej náckům žádnou šanci, skandovali demonstranti před štábem SPD

Proti volebnímu úspěchu SPD demonstrovaly před štábem hnutí Tomia Okamury večer desítky lidí. Měli s sebou nápisy „Černí bílí spojme síly“ nebo „Fuck nazi“....  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.