Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V cizině si vydělávají tisíce Čechů

  0:01aktualizováno  0:01
Najít si práci v cizině se Češi naučili už dávno předtím, než země vstoupila do Evropské unie. Loni si za hranicemi vydělávalo 23 tisíc Čechů a odhadem asi třetina z nich legálně. Dohromady vydělali 14 miliard korun.

Na jednoho tedy vychází průměrný plat 51 tisíc korun měsíčně, třikrát víc než v Česku. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu.

Výdělky v cizině rostou. "Loni čeští zaměstnanci v zahraničí vydělali téměř o třetinu více než v roce 2002, ale i proto, že za prací vyjelo více lidí," uvedla Drahomíra Dubská ze statistického úřadu.

Nejvíce Čechů pracovalo v Německu, Rakousku, Itálii a v Británii. V Německu si z nich našel práci každý třetí, zatímco v Rakousku nebo v Británii jen každý sedmý. Je těžké zjistit, zda jsou nynější čísla úplná. Statistici je zvyšují odhadem o lidi, kteří si vydělávají načerno, což se dá těžko zkontrolovat.

Nikdo ani komplexně nesleduje legální pracovníky a české zaměstnance nikdo nenutí, aby oznamovali, že pracují mimo republiku. "Vůbec nevím, jestli jsem v těch číslech taky. Nikam jsem nic nehlásila, ani neodhlašovala. V Česku si stále platím zdravotní i sociální pojištění," říká třicetiletá Libuše, která pracuje v Rakousku v horském středisku a pracovní povolení má.

"Podobný průzkum jsme dělali naposledy v roce 2000, kdy jsme spočetli, že v zahraničí pracuje kolem dvaceti tisíc Čechů," dodal Meduna. Novější přepočet ministerstvo zatím neplánuje.

Ze statistických šetření vyplývá, že nejvíce pracovali Češi v zahraničí v roce 1993. Od té doby jejich počet klesal, což platí i o výjezdech do sousedního Německa či Rakouska. V kurzu jsou vzdálenější země, zejména Británie.

Británie a Irsko jsou jedny z mála zemí, které otevřely brány svého pracovního trhu novým zemím hned po vstupu do Evropské unie. Většina zemí evropské patnáctky naopak na poslední chvíli hranice uzavřela. V Německu se sice režim částečně uvolnil, ale úplná volnost má přijít až za sedm let.

Čísla za období po vstupu do EU budou vypadat asi docela jinak, ale k dispozici budou až za rok. Navzdory vzrušeným politickým debatám se však nečeká žádný masový exodus, odhady mluví nejvýš o 50 tisících osob.

"Česká práce v cizině nebude v příštích dvou letech ani později znamenat výraznější ohrožení trhu práce ve starých zemích EU," dodávají statistici ve zprávě.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.