Poslušnost si měli vynucovat násilím a výhrůžkami, o lidských podmínkách si mohli postižení jen nechat zdát.
"Obžalovaným se klade za vinu, že se dopustili trestného činu zbavení osobní svobody, trestného činu vydírání a trestného činu omezování osobní svobody," uvedl soudce René Tinz.
Případ musel Tinz znovu odročit, neboť obvinění už poněkolikáté k soudu nepřišli.
Cirkus byl otrokářským stanem
Pod suchou řečí paragrafů se skrývá drama.
"Unesli je a donutili k otrocké práci. Bili je, trápili hladem a výhrůžkami, takže trvalo hodně dlouho, než se vůbec odvážili těm 'světským' utéct," popisuje neobvyklé drama člověk, který je s případem podrobně seznámen, ale přál si zůstat v anonymitě.
Podle něj jsou oběťmi často bývalí chovanci ústavů sociální péče, kteří v dospělosti zařízení opustili.
Mezi klienty tohoto zařízení jeden z postižených mladíků dříve patřil. Dnes dvaadvacetiletý mentálně retardovaný muž absolvoval speciální internátní školu v Běstvině a ústav se jej snažil začlenit do normálního civilního života.
"Cestou z práce ho nalákali pod nějakou záminkou do auta a tři dny ho násilně drželi v zajetí. Musel sloužit u atrakcí, než se mu podařilo utéct. Má z toho dodnes velké trauma a u identifikace prožíval velmi těžké chvíle," řekl ředitel Ústavu sociální péče ve Slatiňanech Miroslav Kubín.
"Patřil k těm nejméně postiženým. Sehnali jsme mu vlastní byt a pracuje dnes na částečný úvazek u stavební firmy," sdělil ředitel ústavu. Většina postižených však zůstává v péči sociálních zařízení celý život.
Postižení se dají snadno zneužít
Na ty nejšťastnější, kterým se podaří opustit brány ústavů a začít vlastní život, ale číhají nejrůznější nástrahy.
"Ti lidé jsou vzhledem ke svému mentálnímu handicapu mnohem snáz zneužitelní. Jsou důvěřiví a nedokáží racionálně vyhodnotit, jestli jim od okolí hrozí nějaké riziko," míní Kubín.
Druhý mentálně handicapovaný muž strávil v "otroctví" dokonce půl roku. Oba mají dodnes obrovský strach. "Nechceme o tom už mluvit," odmítli svorně popsat své příběhy oba mladíci.
Když měl jeden z nich vstoupit do soudní síně, na prahu se se strachem zastavil.
"Nejsou tam?" ptal se v obavách, že znovu uvidí své trýznitele. Těžké vzpomínky jej zřejmě stále pronásledují. "Bojíme se vyjít na ulici, kdykoliv můžeme někoho z nich potkat," popisuje jeho matka atmosféru, v níž žijí.
Soud chápe jako zbraň i hadici
"Překlasifikovali jsme obvinění na vyšší odstavce, protože máme zjištěno, že docházelo k vydírání i se zbraní v ruce," vysvětlil soudce. Pod pojmem zbraň nemusí být podle něj jen pistole či nůž, ale i předměty jako hadice či klacek.
Spilkovi jsou rozvětvená rodina "světských" rozmístěných po celém chrudimském okrese. Provozují například houpačky, vlnovou dráhu nebo řetízkový kolotoč a většinu sezóny od jara do podzimu tráví na cestách.
I z toho důvodu je mnohdy obtížné doručit jim soudní obsílku a proces se tak dále prodlužuje.
