Agentura AP informovala, že z direktorátu odešli dva nejmenovaní zasloužilí důstojníci.
Krátce předtím rezignovali šéf oddělení Stephen Kappes, jeho zástupce Michael Sulick, výkonný ředitel A. B. Krongard a jeho kolega John McLaughlin, muži č. 2 a 3 v hierarchii CIA.
Zatím není jasné, zda všichni jmenovaní patřili mezi "shnilé dřevo". Právě odstranění zetlelé rostlinné tkáně považuje za svůj prvořadý úkol ředitel CIA Porter J. Goss, jak oznámil po svém nástupu v polovině září.
Speciálně za tímto účelem jmenoval svým poradcem Patricka Murraye. Bývalý kongresový poradce Murray proslul mezi zaměstnanci CIA po celém světě jako sekerník. V případě Kappese však zřejmě ťal i do živého dřeva, když mu navrhl, aby vyhodil svého zástupce Sulicka. Odešli nakonec oba.
Kolik bude mrtvých?
Ve Washingtonu minulý týden koloval vtip: sídlo CIA Langley ve Virginii se bude přejmenovávat na Fallúdžu. Otázka nezní, zda bude vyčištěno od povstalců, nýbrž kolik lidí při tom přijde o život.
S Gossem a Murrayem přichází do vedení Ústřední zpravodajské služby nová garnitura. Důstojníky námořnictva, kteří sem přišli koncem 70. let a posléze začali dominovat, nahradí bývalí poradci Republikánské strany.
Své sehrála také otázka loajality. Agent CIA Michael Scheuer vydal knihu Imperiální pýcha, v níž si vzal na mušku zahraniční politiku George Bushe. Také Scheuer v listopadu rezignoval.
Vážnější byla podezření, že CIA před volbami podpořila Johna Kerryho různými úniky informací. Například, že CIA již před válkou v Iráku Bushe varovala před různými komplikacemi.
Od vyloučených agentů vláda nemůže čekat vůbec žádné slitování. Poté, co byli vyhozeni na mráz, se většina z nich zahřívá tím, že žhaví telefonní linky všech možných novinářů a tvrdí jim, že Gossova léčba může ze CIA udělat nebezpečného pacienta.
Chtěl tady někdo reformu?
"Prožíváme období, kdy jsou tajné služby používány jako zbraně více proti nám než proti našim nepřátelům," řekl ve středu pro list Washington Post John McLaughlin.
Porter J. Goss nepůsobí zrovna jako ideální kandidát pro úkol, jakým je záchrana světoznámé instituce, jejíž roční rozpočet sice činí několik desítek miliard dolarů, ale většinu tajných informací získává sledováním CNN.
Goss studoval klasickou řečtinu na univerzitě v Yale, do CIA vstoupil v 60. letech a na starosti měl tajné operace v Latinské Americe a v Evropě. V roce 1971 tajnou službu opustil poté, co se málem otrávil neznámým jedem.
Dalších 17 let strávil v ústraní vydáváním novin Sanibel Island na Floridě. V roce 1988 byl zvolen do Kongresu, kde se však příliš neprojevoval. Když byl právě on vybrán, aby provedl v CIA největší reformu od jejího založení, letělo vzhůru nejedno obočí.
V Ústřední zpravodajské službě se návrh Bílého domu, aby se CIA spojila s částmi FBI, Pentagonu, ministerstva zahraničí, s národní centrálou pro boj s drogami a dalšími asi 15 institucemi a sešly se pod vládou jediného "cara", nesetkal s nadšením. Přišla by o výjimečné postavení na poli tajných služeb.
Ještě mnohem více vadí návrh zákona Pentagonu, což je zřejmě hlavní důvod, proč stále nebyl schválen. Ministerstvo obrany totiž dosud kontrolovalo čtyři pětiny ze 40 miliard vyčleněných na roční chod tajných služeb a kromě toho by ztratilo přímou kontrolu nad špionážními satelity.
Náčelník generálního štábu Richard Myers tento týden potvrdil, že se změnami nesouhlasí. Ministr obrany Donald Rumsfeld popírá, že by proti nim vystupoval, avšak tvrdí, že "názor pana prezidenta se vyvíjí".
George Bush sice s návrhem na reformu CIA přišel sám, avšak neochotně a až po tlaku ze strany komise pro vyšetřování 11. listopadu, která změny doporučila. Buď má Goss nějaký geniální plán, anebo prosazuje reformu, kterou si vlastně nikdo nepřeje.
