Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Čtvrtek 18. září 2014. Kryštof

Chrastava se pře o muže popraveného komunisty. Byl to zběh, říká levice

  8:35
Chrastavu rozdělil spor o památku Rudolfa Fuksy, kterého v roce 1952 popravili komunisté. Starosta města Michael Canov opakovaně navrhl umístit na zdejší muzeum pamětní desku, zastupitelé to odmítli. Podle KSČM a ČSSD nebyl Fuksa hrdina, nýbrž zběh.

Rudolf Fuksa v uniformě příslušníka pohraniční stráže | foto: Ústav pro studium totalitních režimů

"Třetí pokus učiním na červnovém zastupitelstvu. Tentokrát už ne sám, ale jménem všech zastupitelů zvolených za Starosty pro Liberecký kraj a za ODS," uvedl Canov.

Domnívá se, že v této kauze nejde jen o Rudolfa Fuksu, ale také o deklaraci postoje města k této hrozné kapitole dějin, kdy komunistická moc rozsévala kolem sebe zvůli a smrt.

Zásadně proti jsou sociální demokraté a komunisté. Jedním z nejhlasitějších odpůrců je zastupitel za ČSSD a bývalý místostarosta Chrastavy Miloslav Pilař.

"Je mi toho mladého kluka líto, bylo mu dvaadvacet let, ale myslím, že mu nelze dělat žádnou slavobránu. Vždyť zběhl z armády, a to se trestá na celém světě," říká Pilař.

V tomto bodu dal odpůrcům pamětní desky za pravdu již v roce 1990 Krajský soud v Ústí nad Labem, který Fuksu sice rehabilitoval, ale ponechal mu zbytkový trest za zběhnutí z armády. Na Rudolfa Fuksu si již v roce 2008 vzpomněla také tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová, která mu udělila vyznamenání Zlatá lípa in memoriam.

Odsouzen za krádež

Kdo ale vlastně byl Rudolf Fuksa, a co má s Chrastavou společného? Narodil se v roce 1930 v Motyčíně na Kladensku. Po válce se jeho otec typograf stal národním správcem v tiskárně v Chrastavě, kde se mladý Rudolf vyučil sazečem písma, a v níž pracoval až do roku 1949.

Poté se přihlásil do Sboru národní bezpečnosti a po různých peripetiích skončil u Pohraniční stráže v Nýrsku jako telegrafista. Byl odsouzen na jeden rok vězení za drobnou krádež, ale trestu se vyhnul útěkem přes Šumavu do Bavorska.

Tam byl naverbován americkou zpravodajskou službou, dostal pistoli a občanský průkaz na jméno Václav Trojan a 19. října 1951 se vrátil se svým kamarádem Jiřím Hejnou do Československa. Za osm dní byli oba zadrženi po udání v Klatovech a 12. března 1952 byli odsouzeni k trestu smrti.

Fotogalerie

"Z materiálů, které máme, vyplývá, že jejich motivace k naverbování cizí zpravodajské služby nemusela být politická, ale například materiální, stesk po domovu, touha po dobrodružství nebo obyčejná nuda," míní Kateřina Lozoviuková z katedry historie Technické univerzity v Liberci.

Hrdina, nebo zběh?

Podle ní je nutno s historickými prameny pracovat velmi opatrně. Fuksa byl odsouzen za menší kriminální delikt, ukradl údajně čtyři stříbrné památeční mince, ale v tu dobu nebylo ojedinělé, že se důkazy proti obviněným vytvářely uměle a cílem vyšetřovatelů nebylo zjistit objektivní skutečnost, ale zadrženého za každou cenu odsoudit.

Na druhou stranu upozorňuje historička, že Fuksa vstoupil do Sboru národní bezpečnosti až v roce 1949, tedy dávno po únorových událostech. Dokonce byl přidělen k Pohraniční stráži.

"Pro mě, a nejsem sám, je to jasné. Ten člověk kradl, a aby se vyhnul trestu, zběhl z vojny. Naprosto nesouhlasím s tím z něj dělat hrdinu. Mám k tomu spousty dalších důvodů." dodává Pilař, který zpochybňuje Fuksův protikomunistický odboj trvající jen pár dní.

"Fuksa je z mého pohledu bezesporu oběť režimu. Jeho příběh by měl být připomínán a mohl by nám napomoci k pochopení absurdnosti tehdejšího systému. Umělá heroizace či démonizace jeho činů k pochopení té doby ale nepřispějí," dodává Lozoviuková.

Letos v říjnu uplyne od popravy obou naivních revolucionářů 60 let, a proto chce starosta uspořádat akt odhalení pamětní desky. I pokud se tak nakonec stane, Chrastava stejně zůstane navždy rozdělena na dva nesmiřitelné tábory.

Autor:


Fresenius Medical Care - DS, s.r.o.
Všeobecná zdravotní sestra

Fresenius Medical Care - DS, s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.