Vědci zkoumali 72 ryb a 32 vzorků říčních sedimentů odebraných z Vltavy, Labe, Bíliny, Lužické Nisy, Hané, Dyje a Moravy.
Sledované látky se objevily ve většině odebraných vzorků. "Jsou v životním prostředí všudypřítomné," komentoval roční výzkum Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady Arnika.
"Obrovskou kontaminaci perfluorovanými látkami jsme v rybí svalovině zaznamenali v Bílině v Ústí nad Labem a v Lužické Nise v Liberci. U druhé látky byla nejzávažnější zjištění v Labi ve Štětí," uvedla Jana Hajšlová z Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické. Výrazné hodnoty se naměřily především u cejnů, pstruhů či plotic.
Vlivem na lidský organismus si vědci nejsou jistí
Perfluorované sloučeniny odpuzují mastnotu, proto je obsahují třeba teflonové pánve či obaly ve fast foodech. Bromované sloučeniny jsou obsažené v hasicích pěnách, impregnacích nebo výplních aut. Obě látky jsou sice zakázané, ale existuje řada výjimek (například právě hasicí pěna).
Arnika chce výsledky použít jako jeden z argumentů ke zpřísnění mezinárodních úmluv. Po ministerstvu životního prostředí bude požadovat, aby se zavedl pravidelný monitoring těchto látek v přírodě, třebaže vědci zatím přesně neví, nakolik jsou škodlivé pro lidský organismus.
"Bromované látky podle experimentů nejsou toxické, ale v organismech se metabolisují a můžou způsobit poruchy hormonů nebo inhibovat (utlumovat - pozn. red.) rozvoj intelektu," podotýká Hajšlová.
Ještě větší nejistota panuje kolem perfluorovaných látek. "Můžou způsobit zánět tukové tkáně, což má blízko ke spuštění cukrovky," dodává. Podle ní ale záleží vždy na konkrétním člověku.
Výzkum byl součástí dvouletého projektu sdružení Arnika nazvaného Voda živá. V jeho rámci se také pořádaly akce pro školy či se připravovaly žebříčky největších znečišťovatelů.
