Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku začala opatření proti teroristům

  0:01aktualizováno  0:01
Na nádražích, v obchodních centrech a na letištích začaly policejní kontroly. Na hranicích jsou prověřováni hlavně lidé z arabských zemí. To všechno jsou důsledky teroristických útoků v Madridu. Týden po tragédii začala i v Česku protiteroristická opatření.

Podle policie jsou nyní pod větší kontrolou všechna místa, kde se zdržuje větší počet lidí. Letiště, nádraží či nákupní střediska procházejí strážníci se cvičenými psy.

Přísné jsou kontroly na hranicích. Především vůči Arabům. Policejní prezidium rozeslalo na všechny hraniční přechody rozkaz, aby pohraniční policisté důkladně kontrolovali zejména cestující z arabských zemí.

"Prověřujeme, za jakým účelem k nám přijíždějí, a zjišťujeme, zda nám mohou být nějak nebezpeční," říká mluvčí cizinecké a pohraniční policie v Hradci Králové Ivana Vrabcová. Je to vůbec poprvé, kdy policie přiznává, že se zaměřuje především na arabské cestující.

Větší počet mužů střeží také pražské metro, především tři přestupní stanice, kudy projde největší počet lidí. Z nástupišť a vestibulů v těchto stanicích byly odstraněny všechny odpadkové koše. Ostraha víc kontroluje vozidla, která vjíždějí do chemiček či elektráren. Například podnik Lovochemie kvůli zvýšení bezpečnosti nainstaloval průmyslové kamery.

Bezpečí za svobodu?
Spolu s obavami z terorismu se rozbíhá i debata, kam až mohou zajít pravomoci tajných služeb a policie a jak jsou ohrožena občanská práva. Zpravodajské služby totiž volají po větších pravomocích.

Například chtějí, aby mohly od mobilních operátorů získat osobní data o podezřelých osobách. Ministr vnitra Gross proto oprášil myšlenku zvláštního protiteroristického zákona. Opoziční ODS nesouhlasí. "Pravomoci zpravodajských služeb jsou naprosto dostačující, aby mohly efektivně bojovat s terorismem," říká místopředseda ODS Petr Nečas.

Také Evropa přitvrdila
Podobné diskuse hýbou i Evropou. Také tam začaly policejní manévry a mluví se o speciálních pravomocích pro bezpečnostní složky. Ve Španělsku mezitím pokračuje zatýkání. Policie chce dostat za mříže asi dvacet Maročanů.

Odkryjeme státu svoje soukromí?
Budou lidé souhlasit s větším dohledem státu nad svým soukromím, pokud jim to zajistí větší bezpečí?

Stačí, když budete "podezřelý". Policie a tajné služby budou mít dokonalý přehled o vašich bankovních účtech. O telefonních hovorech. O vašem majetku. Ale i o vašem zdravotním stavu.

Detailní pohled do vašeho soukromí přitom nebude - jako dnes - povolovat soud. Policistovi nebo zpravodajci bude stačit souhlas jeho nadřízeného. Zní to jako fikce, ale není. Už před dvěma lety se snažil ministr vnitra Stanislav Gross takový návrh prosadit. Tehdy ještě neuspěl.

Dnes Gross tvrdí, že by zákon tak razantně pravomoci policie a tajných služeb zvyšovat neměl. Jenže trend je zřejmý. A Česko čeká důležitá debata: vymění dobrovolně některé své svobody za větší pocit bezpečí?

"Zásah do občanských práv je vedlejší hrozbou terorismu demokracii," říká náměstek ministra zahraničí pro bezpečnost Jan Winkler. "Budeme se asi muset vyrovnat s tím, že bude více kontrol, podobně jako v USA sbírají otisky prstů."

Už po 11. září si místní tajné služby vyšší pravomoci prosadily: třeba mobilní operátoři by jim měli předávat detailní informace o telefonních hovorech. Operátoři to však prý dodnes často nedělají, stěžují si tajné služby a žádají, aby jim to nový zákon nařídil.

"Stav, kdy zpravodajská služba sice zná důležité číslo, které může patřit například teroristovi, a operátor na požádání nesdělí jméno a adresu, je v Evropě bezprecedentní," zlobí se mluvčí BIS Jan Šubert.

"Nikdo ale neřekl, že budeme žádat odposlechy bez souhlasu soudů," uklidňuje šéf rozvědky František Bublan. "Zpravodajská služba dnes může žádat státní orgány o potřebné informace. Ale když se orgány rozhodnou, že to nedají, tak nám to prostě nedají. A ony tu povinnost nemají."

Opozice se požadavků tajných služeb obává. I někteří přesvědčení liberálové však soudí, že se omezení svobod kvůli větší bezpečnosti stejně nevyhneme: "Kdo tvrdí opak, je populista," říká bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl.

"Lidé, kteří po 11. září říkali, jak jsme s Amerikou solidární, se teď rozčilují, když jim mají poskytnout své otisky prstů. Přitom to je právě projev solidarity a jediný účinný způsob, jak pomoci. Problém samozřejmě je, že to naše svobody eroduje a že se stát pak už nikdy takových práv nechce vzdát."

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil v pražském štábu TOP 09. (21. října 2017)
Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. Objevují se hlasy, že by ji měl vést

Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. O možné kandidatuře do vedení strany je ale podle něj předčasné mluvit....  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš míří do Lán za Zemanem, sejde se i s Okamurou a lidovci

Vítěze sněmovních voleb, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše v pondělí přijme prezident Miloš Zeman. Babiš bude také pokračovat ve vyjednávání se zástupci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.