Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

V Česku vznikne centrum varování před raketami. Možná v Praze

  • 321
USA učinily první oficiální krok k zapojení Česka do Obamova projektu protiraketové obrany. Pentagon požádal Kongres o 2,2 milionu dolarů na centrum sdíleného varování před raketami. Kanceláře by mohly stát i v Praze, podle premiéra Nečase by zřejmě měly českou obsluhu. Zařízení by se výhledově zapojilo pod systémy NATO.

"Považuji to za první, malý, symbolický krok," řekl Hospodářským novinám ministr obrany Alexandr Vondra. Ten byl v minulosti jedním ze zastánců původního projektu George W. Bushe, v kterém měl mít klíčovou roli radar v Brdech a antirakety v Polsku

Podle zdrojů z českého ministerstva zahraničí by mělo jít o dvě kanceláře s počítačovým a dalším technickým vybavením, kde by se scházela data o nepřátelských raketách.

rakety pod dohledem

Centrum varování by mělo zaznamenat aktivaci raket, mělo by analyzovat cíle raket, případně rozsah území, kam by dopadly trosky po sestřelení raket spojeneckou protiraketovou obranou. Obsluhovat by ho měli čeští vojáci.

"Zařízení bude slučovat data ze senzorů družic a poskytovat informace," popsal systém na tiskové konferenci premiér Petr Nečas s tím, že půjde o objekt technicko-administrativního charakteru.

"Je jisté, že stát bude v Česku. Existuje pravděpodobnost, že by mohl být v Praze nebo jejím okolí," dodal premiér.

Zatím není jasné, kdo by zařízení obsluhoval. "Pravděpodobná je varianta, že to budou Češi," dodal premiér. To by dávalo smysl: nebylo by třeba uzavírat žádnou dohodu SOFA o pobytu zahraničních vojáků a odpůrci projektu protiraketové obrany by přišli o argument o "okupačním vojsku".

Ujasněno není ani to, kdo by provoz zařízení měl platit. Česká vláda očekává, že zejména zpočátku, při budování systému, to budou Spojené státy americké. Poté by se do projektu mohlo zapojit i NATO, do jehož rozpočtu přispívá i Česká republika.

USA na systém chtějí dát 2,2 miliardy

Hospodářské noviny uvádějí, že Kongres USA by ještě letos mohl na centrum sdíleného varování uvolnit částku 2,2 milionu dolarů. S žádostí o finance na vybudování systému čekala Obamova administrativa až na výsledek parlamentních voleb v Česku. Podle Nečase by první peníze mohly být uvolněny už příští rok.

Centrum není podle Nečase novinkou, ale výsledkem kontinuálního jednání mezi Českem a USA. Premiér podotkl, že celá věc je prozatím jednáním dvou stran - americké a české. Systém by ale měl být později začleněný do NATO.

"Je podstatné, že systém je budován jako součást protiraketové obrany NATO," citují Hospodářské noviny českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

ČSSD projekt podpoří, pokud bude součástí NATO

Zatím vše nasvědčuje tomu, že projekt by měl podporu nejsilnější opoziční strany. "Pokud je to projekt NATO, je třeba o něm jednat. ČSSD si je samozřejmě vědoma svých závazků vůči spojencům," řekl Petr Hulinský, stínový ministr obrany. Otázkou podle něj je cena takového projektu a jeho další začlenění do obranné strategie NATO.

Centrum bez hysterie

Centrum by mohlo projít klidněji než radar, míní expert

ČSSD zároveň vládu kritizuje, že o takto důležitém kroku nejprve informují média a teprve poté ho premiér představuje na tiskové konferenci. "Pokud je něco podobného míněno vážně, očekávám, že vláda s námi bude diskutovat. To znamená, že ministr Vondra poskytne informace k tomuto projektu a pan premiér bude zároveň informovat předsedu ČSSD," dodal Hulinský.

Nečas jim kritiku vrátil žertem. Podle něj v podstatě kritizují předchozího ministra obrany Jana Kohouta, nominovaného do vlády ČSSD. "Oceňuji kritiku do vlastních řad, sebekritika je velmi těžká," uvedl Nečas.

VV podpoří záměr bez referenda

Proti centru už se striktně ohradila iniciativa Ne základnám, která avizovala, že připraví protestní akce. Aktivisté mimo jiné poukazují na to, že nový systém, na rozdíl od radaru, nebude muset schvalovat Sněmovna.

Aktivisté volají po referendu. Podle předsedy Věcí veřejných a ministra vnitra Radka Johna to je možná na debatu, referendum ale zřejmě nebude. VV podle něj přislíbily veřejný plebiscit k radaru, jenže tento záměr nakonec padl.

"Budeme se držet koaliční smlouvy. Ta říká, že referenda nebudou vypisována k bezpečnostní problematice," řekl iDNES.cz John.

Podle místopředsedy VV a poslance Jaroslava Škárky se příznivci strany vyjádřili k radaru již v internetovém hlasování. "VV podporují monitorovací zařízení pod hlavičkou NATO a považují je za plnění svých závazků," dodal Škárka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video