Zatím nepojmenovaná civilizace vybudovala mezi lety 4800 až 4600 před naším letopočtem přibližně 150 rozsáhlých chrámů v pásu dlouhém zhruba 640 kilometrů, který se táhne od dnešního Německa přes Českou republiku do Rakouska a na Slovensko.
Ke stavbě chrámů velkých asi jako dvě třetiny fotbalového hřiště používali tehdejší lidé zeminu a dřevo. Komplex byl pak obehnán příkopem a palisádou.
Největší takový chrám objevili archeologové nedaleko Drážďan – měl přibližně 150 metrů v průměru – kolem něj vyhloubili stavitelé hned čtyři příkopy, tři hliněné náspy a objekt navíc kryla dvojitá palisáda dlouhá na 800 metrů. Vědci také našli dřevěné a kamenné nástroje či figurky lidí a zvířat. Archeologové si myslí, že chrámy souvisí s rozvojem zemědělství.
"Naše výzkumy odhalují, na jak vysokou úroveň se dostaly první rané zemědělské společnosti v Evropě," uvedl Harald Stäuble z vládního úřadu pro kulturní dědictví v Dolním Sasku.
Do pásma této kultury patří také rozsáhlé archeologické naleziště Aythra nedaleko Lipska, kde vědci objevili areál o ploše 25 hektarů. V něm stálo asi dvacet domů seskupených kolem chrámu. Jeden příbytek je dlouhý asi 50 metrů. Celkem v Aythře mohlo žít až 300 lidí.
Původ této staré kultury není zatím zřejmý, historikové spekulují, že mohla pocházet z Podunajské nížiny a její hospodářství bylo založeno na chovu prasat či ovcí a na jednoduchém zemědělství.
Není vyloučeno, že vznik nové, relativně vyspělé civilizace byl podmíněn zvýšenou mezikmenovou konkurencí – rozvoj zemědělství si vynutil také důmyslnější společenskou strukturu.
Vědci si lámou hlavu nad tím, proč tito lidé přestali své chrámy po poměrně krátké době, dvou až třech stech letech, budovat a proč civilizace tak záhy vymizela. Další chrámy podobné velikosti se totiž v Evropě objevují až kolem roku 3000 před Kristem. To ovšem není jediná záhada, která tajemnou civilizaci obestírá.
Každý komplex byl využíván maximálně sto let, pak ho jeho stavitelé opustili. Chrámová oblast byla také vždy přibližně stejně veliká.
Třetí nevysvětlený fenomén se týká příkopů obklopujících chrámový komplex. Časová i fyzická náročnost výstavby například každého ze čtyř "drážďanských" příkopů musela být stejná. Jejich hloubka či šířka se totiž zmenšovala s jejich průměrem – čím větší byl průměr, tím mělčí či užší byl příkop.
Vědci se domnívají, že na stavbu příkopů byla vyhrazena speciální skupina pracovníků a ti na ni měli předem určený počet dní. Patrně se stavební práce řídily jasným rozvrhem, který se odvozoval od náboženských pravidel či kalendáře tehdejší společnosti.
Archeologové se rovněž domnívají, že složitý systém příkopů, valů a palisád nesloužil k obraně před nepřítelem. Měl spíše odradit zvědavé příslušníky kmene od pozorování pravděpodobně tajných náboženských rituálů.
Objevy archeologů staré bezmála sedm tisíc let nabouraly dosud existující teorie o tom, že rozsáhlé architektonické komplexy se poprvé objevily ve starověké Mezopotámii (dnešní Irák) a v Egyptě.
