Východočeské zařízení bude teprve třetí svého druhu na světě - podobné zatím mají jen USA a Velká Británie. Jak bude takové pracoviště vypadat? Půjde o systém dokonale střežených, klimatizovaných a hermeticky uzavřených budov či sálů, v nichž lékaři pracují v ochranných skafandrech.
"Kdo viděl americký thriller Smrtící epidemie s Dustinem Hoffmanem, může si udělat obrázek. I tam bylo vidět, jak specialisté před vstupem do sálu procházejí několikerými dveřmi, mezi nimiž je odsáván vzduch," popisuje šéf armádní zdravotnické služby Jan Petráš.
V tajném zařízení mohou být umístěny a léčeny osoby nakažené vysoce nebezpečnými nemocemi, například virem eboly. Dnes lékaři naopak přiznávají, že by si v Česku s ebolou asi neporadili. Součástí budou i výzkumné laboratoře, část lékařů bude také připravena k okamžitému nasazení v terénu.
"Třeba v Afghánistánu či Kuvajtu," vysvětluje odborník generálního štábu, který si nepřál být jmenován. Naopak v míru se experti biocentra zaměří na výzkum - například na testy filtrů do nových ochranných masek či na vývoj a výrobu nových diagnostických přístrojů.
V plánu jsou i stáže armádních zdravotníků na špičkových infekčních klinikách. "Například na pražské Bulovce," říká ředitel vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích Miroslav Bartoš.
Místo, kde Centrum na ochranu proti biologickým zbraním vzniká, armáda tají. "Mohlo by se ocitnout na seznamu cílů teroristů, a navíc by mi za to ministr obrany utrhl hlavu," říká Petráš.
MF DNES se podařilo lokalitu tajené nemocnice zjistit.
Po varování ředitele odboru vztahů s veřejností resortu obrany Milana Řepky se však redakce rozhodla tuto informaci nezveřejňovat: "Upozorňuji vás, že prozrazení místa, kde se staví centrum na ochranu proti biozbraním, spadá pod zákon o utajovaných skutečnostech," napsal Řepka.
Mají nicméně lidé na Královéhradecku důvod k obavám, že pokud uniknou z biocentra smrtící bakterie, zaplatí havárii životem?
Generál Petráš to odmítá: "Právě proto je nemocnice speciálně konstruována, a tím i velmi drahá. Ven se nic nedostane! Například jen vzduch se musí kvůli bezpečnosti lékařů či lidí venku několikanásobně filtrovat speciální ventilací," vysvětluje zdravotník.
Moderní lékařský výzkum navíc podle něj už neexperimentuje s nebezpečnými bakteriemi a viry, ale jen s jejich částmi, jež sice nesou genetickou informaci, ale jinak jsou neškodné. "Ručím za bezpečnost výzkumu," zdůrazňuje Petráš. Větší riziko pro lékaře vzniká jen tehdy, když biocentrum začne s léčbou infikovaných lidí.
Armádní nemocnice ostatně nebude jediným pracovištěm, kde se hodlají lékaři na nebezpečné viry a bakterie specializovat - další centrum má vzniknout v pražské Fakultní nemocnici Na Bulovce, která se na infekční choroby specializuje. Původní informace z ministerstva zdravotnictví dokonce přisuzovaly prestižní postavení právě Bulovce, zdá se však, že armáda byla silnější.
"Bude tu zřejmě riziko tři, ne čtyři," uvedl ředitel nemocnice Jaroslav Štrof. Čtyřka, to jsou extrémně nebezpečné mikroby, například ona ebola. Pak je tu celá řada dalších bakterií - antraxem neboli snětí počínaje a pravými neštovicemi či morem zdaleka nekonče.
"Tyto nemoci se navíc netýkají jen bioterorismu, ale lidé si je mohou přivézt z ciziny. Například antrax, o němž se v souvislosti s terorismem hodně mluvilo, je onemocnění, které ve světě je a bylo i u nás, jen jsme ho tu delší dobu neměli," uvedla specialistka na infekce Vilma Marešová z Bulovky.
V nemocnici by mělo být rekonstruováno jedno patro a upravena vzduchotechnika, aby se vyloučilo riziko šíření nákazy na klinice. Zatímco však Bulovka dotaci stále přiklepnutou nemá, armádní lékaři si peníze vybojovali. Armáda už například nepovažuje po 11. září modernizaci tanku T-72 za prioritu, takže ji odsunula na pozdější dobu.
Generál Petráš ostatně přiznává, že před teroristickými útoky na USA by mu na výstavbu Centra proti biozbraním nedal nikdo ani korunu. Kdežto po teroristických útocích na USA mu finančníci několik set milionů na prestižní strategický projekt, který prý Česku zajistí v NATO výjimečné postavení, téměř vnutili.
