Kdo se letos předem neobjednal, měl smůlu a musel shánět jinou porodnici. Často třeba až v sousedním kraji. Takový je důsledek letošního babyboomu v praxi. Zatímco ještě před pěti lety bylo možné přijet prakticky do kterékoliv porodnice bez předchozí domluvy, letos se na porod psaly pořadníky.
"Stávalo se, že postel po jedné mamince ani nestačila vychladnout a už tam ležela další žena," popisuje Jaroslav Feyereisl z Ústavu péče pro matku a dítě v pražském Podolí.
"Museli jsme přistoupit k opatření, které zajistilo, aby všechny rodičky měly zaručeno, že o ně bude dobře postaráno. Podle situace jsme otevírali a zavírali příjem. Stanovili jsme si hranici 350 porodů měsíčně a dalších 50 jako rezervu. To znamenalo, že jsme měsíčně museli k registraci před porodem odmítat 30 až 50 maminek," popisuje porodník.
V podolské porodnici se totiž narodil historicky nejvyšší počet dětí - do konce roku by jich mělo být okolo 4200. "Už loňský rok jsme považovali za rekordní - narodilo se nám 3780 dětí. A podle toho, jak se nám hlásí další těhotné maminky na příští rok, odhadujeme, že i následující rok bude vypadat stejně," říká lékař.
Dětí je stále málo
I přesto všechno Česko dál patří k zemím, kde se rodí nejméně dětí. Na každou ženu připadá jen 1,2 dítěte, přitom k tomu, abychom nevymřeli, by to mělo být aspoň 2,1.
"Porodnice tvrdí, že praskají ve švech, ovšem je to proto, že dřív omezily kapacity a zrovna třeba v porodnici ve vedlejším okrese malují, takže všechny maminky míří do jedné jediné," komentuje to demograf Miroslav Šimek z Českého statistického úřadu. "Pravda je, že plodnost českých žen je pořád strašně nízká, jedna z nejnižších na světě," dodává.
A kde se rodí nejvíc dětí? Dlouhodobě v Praze a středních Čechách, kde žije řada mladých rodin. Za první tři čtvrtletí letošního roku však přišlo na svět přes devět tisíc dětí i v nábožensky silně založeném Jihomoravském kraji. Naopak téměř třikrát méně dětí - okolo tří tisíc - jich přišlo na svět v Libereckém kraji a na Karlovarsku.
Zároveň i letos patří Česko na špici evropských zemí, kde je nejnižší kojenecká úmrtnost: 3,4 promile. To je nejméně od roku 1819, odkdy se úmrtnost kojenců u nás sleduje. Průměrný věk matek, kterým se narodí první dítě, je přitom 26 let. To znamená, že matky v Česku patří mezi nejmladší v Evropě. Ženy v ostatních státech rodí o rok později.
Svatba? Až budu starší...
Dětí se narodilo sice hodně, ale svateb nepřibývá. Češi se "k oltáři" prostě moc nehrnou. Své ano si za první tři čtvrtletí roku řeklo 43 100 lidí, což je zhruba tolik co loni.
"Pokles počtu sňatků se letos trochu zastavil. Přibývá nesezdaných soužití, která ale někdy fungují lépe, takže bych to neviděl jako negativní jev. V severských zemích takto žije 60 procent párů," říká demograf Miroslav Šimek.
Mladí lidé svatbu odkládají a je to vidět i z průměrného věku nevěst a ženichů: ženy se vdávají v osmadvaceti letech, mužům je při prvním sňatku téměř jedenatřicet.
