Čtyři stromy z deseti, které Češi vysadí, jsou listnáče. Převážně buky, duby, lípy.
Autoři analýzy z dílny ministerstva životního prostředí tempo sázení listnáčů přesto považují za velmi pomalé. Aby se lesy vyvíjely přirozeně a byly uchráněny třeba před obřími kůrovcovými kalamitami, měl by být podíl listnatých stromů v lesích většinový - asi pětašedesátiprocentní. Třeba Slovensko se k tomuto poměru blíží: jehličnanů tam mají méně než listnáčů, pouze 42 procent.
Jak jsme na tom s životním prostředím. Detaily z ministerské zprávyČtěte ve středu, 16. října
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
"Pokud bude vysazování listnatých stromů pokračovat dosavadním tempem, dosáhneme kýženého obráceného poměru až za několik staletí," upozorňuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Celková plocha lesů v Česku od druhé světové války postupně roste, i když v posledním desetiletí to není nijak výrazné (asi o jedno procento).
Problém je, že lesníci vsadili především na smrkové monokultury a třeba i taková jedle je v českých lesích zastoupena pouhou setinou.
Podle ministerské inventury se životní prostředí v zemi celkově zlepšuje. Z těch příjemnějších zpráv jmenujme ještě například tu, že klesají emise skleníkových plynů jako celku. Předloni dokonce zaznamenaly nejnižší úroveň od roku 1990. Jenže třeba emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla se nesnižují a zůstávají stejné jako v letech 1990 a 2000.
Stále je velmi špatné ovzduší na Ostravsku. "Hodnoty zamoření rakovinotvorným benzo(a)pyrenem v Ostravě-Radvanicích nebo v Karviné nemají v západní Evropě obdoby. Překonat je dokázaly jenom nejznečištěnější oblasti Bulharska a Polska," uvedl v úterý Miroslav Šuta z neziskového Centra pro životní prostředí a zdraví.
