Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České lesy se ozdravují. Pomalu přibývá listnáčů na úkor jehličnanů

  0:50aktualizováno  0:50
V Česku přibývá listnatých lesů. Tak zní jedna z nemnoha dobrých informací, jež přinesla zpráva o životním prostředí příslušného ministerstva, kterou ve středu projedná vláda. Odborníci tento trend chválí, protože jehličnaté velkoplantáže představují pro přírodu více rizik, například rychleji se šířícího kůrovce.

Listnatých lesů by mělo být ještě víc, uvádí ministerstvo životního prostředí (ilustrační foto) | foto: archiv Romana Němce

Čtyři stromy z deseti, které Češi vysadí, jsou listnáče. Převážně buky, duby, lípy.

Autoři analýzy z dílny ministerstva životního prostředí tempo sázení listnáčů přesto považují za velmi pomalé. Aby se lesy vyvíjely přirozeně a byly uchráněny třeba před obřími kůrovcovými kalamitami, měl by být podíl listnatých stromů v lesích většinový - asi pětašedesátiprocentní. Třeba Slovensko se k tomuto poměru blíží: jehličnanů tam mají méně než listnáčů, pouze 42 procent.

Jak jsme na tom s životním prostředím. Detaily z ministerské zprávy Čtěte ve středu, 16. října

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

"Pokud bude vysazování listnatých stromů pokračovat dosavadním tempem, dosáhneme kýženého obráceného poměru až za několik staletí," upozorňuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Celková plocha lesů v Česku od druhé světové války postupně roste, i když v posledním desetiletí to není nijak výrazné (asi o jedno procento).

Problém je, že lesníci vsadili především na smrkové monokultury a třeba i taková jedle je v českých lesích zastoupena pouhou setinou.

Podle ministerské inventury se životní prostředí v zemi celkově zlepšuje. Z těch příjemnějších zpráv jmenujme ještě například tu, že klesají emise skleníkových plynů jako celku. Předloni dokonce zaznamenaly nejnižší úroveň od roku 1990. Jenže třeba emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla se nesnižují a zůstávají stejné jako v letech 1990 a 2000.

Stále je velmi špatné ovzduší na Ostravsku. "Hodnoty zamoření rakovinotvorným benzo(a)pyrenem v Ostravě-Radvanicích nebo v Karviné nemají v západní Evropě obdoby. Překonat je dokázaly jenom nejznečištěnější oblasti Bulharska a Polska," uvedl v úterý Miroslav Šuta z neziskového Centra pro životní prostředí a zdraví.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.