Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České lesy se ozdravují. Pomalu přibývá listnáčů na úkor jehličnanů

  0:50aktualizováno  0:50
V Česku přibývá listnatých lesů. Tak zní jedna z nemnoha dobrých informací, jež přinesla zpráva o životním prostředí příslušného ministerstva, kterou ve středu projedná vláda. Odborníci tento trend chválí, protože jehličnaté velkoplantáže představují pro přírodu více rizik, například rychleji se šířícího kůrovce.

Listnatých lesů by mělo být ještě víc, uvádí ministerstvo životního prostředí (ilustrační foto) | foto: archiv Romana Němce

Čtyři stromy z deseti, které Češi vysadí, jsou listnáče. Převážně buky, duby, lípy.

Autoři analýzy z dílny ministerstva životního prostředí tempo sázení listnáčů přesto považují za velmi pomalé. Aby se lesy vyvíjely přirozeně a byly uchráněny třeba před obřími kůrovcovými kalamitami, měl by být podíl listnatých stromů v lesích většinový - asi pětašedesátiprocentní. Třeba Slovensko se k tomuto poměru blíží: jehličnanů tam mají méně než listnáčů, pouze 42 procent.

Jak jsme na tom s životním prostředím. Detaily z ministerské zprávy Čtěte ve středu, 16. října

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

"Pokud bude vysazování listnatých stromů pokračovat dosavadním tempem, dosáhneme kýženého obráceného poměru až za několik staletí," upozorňuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Celková plocha lesů v Česku od druhé světové války postupně roste, i když v posledním desetiletí to není nijak výrazné (asi o jedno procento).

Problém je, že lesníci vsadili především na smrkové monokultury a třeba i taková jedle je v českých lesích zastoupena pouhou setinou.

Podle ministerské inventury se životní prostředí v zemi celkově zlepšuje. Z těch příjemnějších zpráv jmenujme ještě například tu, že klesají emise skleníkových plynů jako celku. Předloni dokonce zaznamenaly nejnižší úroveň od roku 1990. Jenže třeba emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla se nesnižují a zůstávají stejné jako v letech 1990 a 2000.

Stále je velmi špatné ovzduší na Ostravsku. "Hodnoty zamoření rakovinotvorným benzo(a)pyrenem v Ostravě-Radvanicích nebo v Karviné nemají v západní Evropě obdoby. Překonat je dokázaly jenom nejznečištěnější oblasti Bulharska a Polska," uvedl v úterý Miroslav Šuta z neziskového Centra pro životní prostředí a zdraví.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při rozhovoru s ČTK (18. července 2017)
Minimální mzdu vláda zvýšila na 12 200 korun, oznámil premiér Sobotka

Minimální mzda se od ledna zvýší na 12 200 korun, z dosavadních 11 tisíc. Rozhodla o tom vláda. Na twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Čech zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí Lipna

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí lipenské přehrady na Českokrumlovsku. Většina poruch už se...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.