"Je to dáno zvýšenou hladinou stresu, jemuž musíme čelit, a také tím, že jít k psychiatrovi už není takové stigma jako dřív," říká šéf České psychiatrické společnosti Martin Hollý.
Přestože počet pacientů roste, psychiatrů nepřibylo. Jsou přetíženi a krátí dobu věnovanou pacientům v ordinaci. Prodlužuje se také čekací doba na ošetření. Z dat, která si redakce MF DNES prostudovala, rovněž vyplývá, že roste počet sebevražd.
Od roku 2007, kdy byl historicky nejnižší, se zvýšil z 1 500 ročně na 1 700. "Za hranici vysoké sebevražednosti se považuje v zemi s deseti miliony obyvatel dva tisíce sebevražd," říká Hollý.
Zda je to důsledek ekonomické krize, na to u nás sice čísla nejsou. Nicméně v Řecku už takovou studii provedli. Uveřejnil ji medicínský časopis Lancet a vyšlo najevo, že jen za dobu krize, kdy Řecko výrazně omezilo přísun peněz do zdravotnictví (takže chyběly i léky v nemocnicích), se skokově zvýšil počet lidí nemocných depresí o 38 procent. A významně narostlo i procento sebevražd.
Takže fakt, že v Česku jde do psychiatrie méně než pět procent zdravotního rozpočtu, což nás řadí po bok zemí, jako je Litva, Bulharsko či Kypr, je varovný.
Změnit by to mohla reforma naplánovaná exministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, která se načas zadrhla. Teď se však zdá, že ministerstvo ji podpoří a žádost o evropské peníze předloží.
"Nemám k tomu vážnější výhrady, proces reformy psychiatrie musí dál pokračovat. Je potřeba konkretizovat jednotlivé aktivity, není tedy ještě dokončena. Návrh reformy hodnotím jako dobře nastavený. Žádost o evropské dotace je nadále v běhu," řekl šéf resortu Svatopluk Němeček.
Projekt je rozložený do deseti let. A zjednodušeně řečeno jde o to, nedržet pacienty zbytečně v léčebnách, ušetřit tím peníze pojišťovnám a léčit je v terénních centrech, kam by docházeli. Zkušenosti ze zemí, kde k tomuto modelu přistoupili zodpovědně, ukazují, že to jde.
