Nejnovější statistiky MF DNES shromáždila u příležitosti Světového dne prevence týrání a zneužívání dětí.
"Situace je o to horší, že oficiální údaje jsou jen vrcholkem ledovce. Odhadujeme, že jen v Česku ročně psychické či fyzické týrání zažívá až dvacet tisíc dětí, jen nemají odvahu to oznámit," upozorňuje ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.
Například jen na Linku bezpečí volá každý měsíc 220 dětí, které si stěžují na fyzické či psychické týrání ze strany svých rodičů.
"Potíž je také v tom, že se mnozí lidé bojí své podezření, že je nějaké dítě týráno, nahlásit úřadům, aby neměli problémy. Každý by si měl uvědomit, že se tak stává spolupachatelem," míní Baudyšová.
Za to, že stát neumí týraným dětem pomoci, je Česko už léta kritizováno Dětským fondem UNICEF. Ten zkoumal počty utýraných dětí ve 27 evropských státech. Česko patří spolu s Maďarskem, Francií a Portugalskem k zemím, kde je situace nejhorší.
Že je mezinárodní kritika oprávněná, dokazuje i čerstvý případ desetileté Marie z Kunratic na Frýdlantsku. S podlitinami o průměru 13 centimetrů přišla do školy poprvé letos v lednu a podruhé v říjnu.
"Bije mě máma i táta. Máma mě bije víc," řekla svým učitelkám. V "péči" svých pěstounů dívka přesto zůstává.
"My si nemůžeme dovolit ukvapené závěry. Máme to zdokumentované, s rodinou se pracuje," odmítá pochybení šéf frýdlantského oddělení péče o děti Dušan Václavíček.
"Ten případ ukazuje, že stát se často svým laxním postojem na týrání dětí sám podílí," říká Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí.
