Tauscherovou citoval server deníku The Washington Post po jejím vystoupení na konferenci uspořádané organizací Atlantická rada, kde zástupci americké administrativy představili nový plán na protiraketovou obranu v Evropě.
České úřady zatím jednání s USA o umístění velitelství nové protiraketové obrany nepotvrdily. "Zatím jsme konkrétnější návrhy neobdrželi," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka. Do Prahy se nicméně chystá mezi 20. a 24. říjnem americký viceprezident Joe Biden. - přečtěte si Radarový debakl přijede do Česka žehlit viceprezident Biden
Radary v různých částech světa a navzájem propojené
Spojené státy nedávno ustoupily od plánu Bushovy administrativy na protiraketový štít ve střední Evropě, jehož součástí měl být radar v Česku a deset antiraket v Polsku. Systém měl být zaměřen například na hrozbu íránských raket dlouhého doletu.
Nyní se Washington hodlá zaměřit na rakety středního a krátkého doletu třeba právě z Íránu. Cílem USA je vytvořit méně nákladné a mobilnější zařízení. Klíčovým prvkem nového systému je podle amerického listu možnost brzkého zaměření balistických střel pomocí propojených radarů v různých částech světa.
Ředitel americké Agentury protiraketové obrany Patrick O'Reilly tvrdí, že propojení amerických protiraketových systémů se zařízením jejich spojenců, například přes satelity, umožní sledovat odpálené rakety během celé doby jejich letu. "Tato možnost před pěti lety neexistovala," uvedl na konferenci.
První části nového systému by podle něj mohly být v provozu na válečných lodích v roce 2011. Do roku 2015 by USA chtěly umístit další antirakety typu SM-3 na pevnině. V Polsku by mohlo být místo deseti původně zamýšlených antiraket nyní rovnou 30 střel SM-3, které by americkou kasu vyšly podstatně levněji.
Každá z nich by stála 10 milionů dolarů, dřívější plán počítal s antiraketami, z nichž každá stála 70 milionů, hájil nové plány americké administrativy O'Reilly s tím, že v Polsku by místo čtyřsetčlenného amerického personálu byla nově zapotřebí jen stovka Američanů.
Nová verze nebude jen bilaterální
Podle Tauscherové nebude nová verze protiraketového systému pouze bilaterální záležitostí, nýbrž poslouží k zajištění bezpečnosti členských zemí Evropské unie a NATO. Na systému se budou moci podílet také další spojenci Spojených států. Washington například počítá s pozemním radarem umístěným někde na jihovýchodě Evropy.
Představitelé americké administrativy v posledních týdnech zdůrazňovali vazbu nového obranného systému na NATO. Zatímco verze, kterou prosazovala vláda exprezidenta George Bushe, stavěla jenom na některých členech aliance, nová verze umožňuje zahrnout všechny a lépe "sdílet riziko", řekla minulý týden na slyšení v Kongresu náměstkyně ministra obrany Michele Flournoyová.
Na změnu amerických plánů reagovala pochvalně Moskva, která vznik raketové a radarové základny v Polsku a Česku nesla velmi nelibě. Američané přitom několikrát zopakovali, že nešlo o součást výměnného obchodu s Ruskem, jehož pomoc USA potřebují například při tlaku na Írán kvůli jeho jaderným ambicím.
Reakce českých politkůŠéf ODS Mirek Topolánek: "Why not," sdělil anglicky v textové zprávě (česky to znamené Proč ne?). Bývalý vicepremiér pro EU a někdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra: Pokud je nabídka vážná, není důvod se k ní stavět negativně. "Je ale nutné si s Američany sednout, mít víc informací a získat záruky, že nejde jen o další blamáž." Stínový ministr zahraničí za ČSSD a místopředseda strany Lubomír Zaorálek: debata o umístění velitelství je předčasná. Nové záměry je nutno projednat v rámci NATO. "Nemůže to být dvoustranná debata mezi Českou republikou a Spojenými státy." Předseda Strany zelených Ondřej Liška: Komentovat podobné nabídky má smysl ve chvíli, kdy jsou formálně na stole a jsou míněny vážně. Zdroj: ČTK |
