Od roku 1998 do roku 2003 poskytla vláda vědcům téměř 70 miliard korun, z nichž se však 25 miliard utratilo za projekty, které nepřinesly jediný objev, vědecký článek, citaci nebo patent, vyplývá z analýzy.
Například Institut výchovy a bezpečnosti práce dostal od státu na výzkum v minulých letech téměř 600 tisíc korun. Podle statistik z loňského roku ale nevykázal žádné výsledky. "Jsem ve vedení krátce, o ničem takovém nevím. Možná je to administrativní chyba," řekla HN ředitelka institutu Vlasta Kubenová.
Jen 20 procent vědeckých projektů je úspěšných na mezinárodní úrovni. "Zbytek je průměr a dalších 20 procent je naprosto neefektivní vědecká práce," vysvětluje Marek Blažka, sekretář Rady. Pro srovnání, vědci z USA či Japonska uspějí na mezinárodní úrovni až se 70 procenty vědeckých výzkumů.
Za Čechy zůstávají jen Slováci a Poláci
Blažka HN sdělil, že se už nyní podařilo velký únik peněz zhruba osmkrát snížit, stále to však nestačí. "U vědy samozřejmě nelze očekávat vždy stoprocentní výsledky, ale takové plýtvání není možné," prohlásil.
Podle analýzy dopadly nejhůře projekty, na které rozdělovalo peníze ministerstvo dopravy a ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejlépe naopak investovalo do nových objevů ministerstvo školství.
Vývoj a úroveň vědy v každé zemi se posuzuje podle počtu citací z výzkumů ve vědeckých časopisech. Zatímco v Dánsku je počet citací na tisíc obyvatel v průměru 9,77, v USA 5,9 a v Maďarsku 1,77, Česko má průměr jen 1,59. Hůře na tom jsou Slováci a Poláci.
