V centru města se s vozíčkáři vůbec nepočítá

Praha - Nepřístupné stanice metra, chodníky v několika úrovních terénu, schody před vstupem do veřejných budov - to vše patří k realitě lidí upoutaných na invalidní vozík. Ve srovnání se zkušenostmi handicapovaných z menších českých a moravských měst je Praha jednoznačně největší možný luxus. V konfrontaci se zeměmi na západ od české hranice však neobstojí.

"Cestovala jsem po Holandsku, Anglii i Německu, na žádný problém s vozíkem si nevzpomenu. Dokonce i na Kanárských ostrovech jsem se dostala všude," tvrdí Romana Hrozná. "Tady naopak bez auta raději nevyjíždím. Bez doprovodu zdravého se do centra Prahy nedostanu ani metrem, ani tramvají," dodává.

Centrum Prahy je pro vozíčkáře takřka zakázanou zónou. Většina budov zde podléhá památkové ochraně, bezbariérová řešení se proto uplatňují jen v případě rozsáhlých rekonstrukcí, jako například v Obecním domě nebo na Staroměstské radnici.

Bezbariérově vybavené jsou v metropoli pouze ty veřejné budovy, které se začaly stavět po roce 1994 a na něž se proto vztahuje vyhláška stavebního zákona. Do ostatních staveb veřejného charakteru vedou v drtivé většině schody a provozovatelé je upravovat nemusí.

Z padesáti stanic metra jich je přístupných dvaadvacet, bezbariérový přestup mezi trasami neexistuje. Osobním výtahem, který může využívat člověk s tělesným postižením samostatně, jsou vybaveny nově vybudované trasy. Ze starých stanic jsou to pouze čtyři. Do stanic na starých trasách vedou nákladní výtahy.

"To je ovšem martyrium, které si vždy pečlivě rozmyslím, zda vůbec podstoupím," uvedla Alena Kalusová. Vozíčkář musí nejprve kontaktovat asistenta, který vlastní průkaz, jež ho k obsluze nákladního výtahu - například ve stanicích Florenc nebo Skalka - opravňuje. "Asistent pak běží pro klíče od výtahu, dopraví mě nahoru nebo dolů, pak klíče běží vrátit a já na něj čekám," popsala Kalusová svoji zkušenost. "Připadám si pak spíše jako zavazadlo než cestující," dodala.

Mluvčí Dopravních podniků Zuzana Knoblochová se výtkám vozíčkářů, že bariéry v metru mizí pomalu, brání.

"Každý rok se snažíme upravovat bariérové stanice. Letos budeme například instalovat plošinu u pevného schodiště ve stanici Chodov. Pokud se to osvědčí, budeme tímto způsobem postupovat i v ostatních stanicích," řekla Knoblochová.

"Pracujeme na studii jak zpřístupnit také stanice v centru a jak řešit přestupy mezi trasami, to je ovšem záležitost několika let, " podotkla.

Odstraňování architektonických bariér se od loňského léta cíleně věnuje magistrát. "Léta předtím taková koncepce neexistovala, tím ale neříkám, že se k této problematice přistupovalo špatně," sdělil Otto Kechner, který v loňském roce předložil Radě zprávu mapující bariéry veřejných budov a návrhy konkrétních úprav.

Zdenka Hanáková z Pražské organizace vozíčkářů, která sdružuje zhruba šest set členů, ale přístup magistrátu v minulém desetiletí označuje za bezkoncepční. "Lidé ze sociálního odboru k nám sice byli vstřícní, nic podstatného se ale nedělo," podotkla Hanáková.

Prvním konkrétním výsledkem diskusí neziskových organizací se zástupci města je informační kancelář, která má od podzimu sídlit v přízemí magistrátní budovy. "Úředníci sem za námi budou přímo chodit, už nebudeme muset shánět klíče od výtahů," řekla Hanáková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video