Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V čem a proč byl jedinečný profesor Jiří Niederle

  11:06aktualizováno  11:06
Říkalo se mu „ministr zahraničí Akademie věd“. Právem. Česká věda nemá mnoho osobností toho formátu, jíž byl teoretický fyzik Jiří Niederle. Zemřel na konci minulého týdne. Vzpomíná na něho publicista Karel Pacner.

Profesor Jiří Niederle | foto: Václav PancerMF DNES

Když jsem v posledních měsících profesora Jiřího Niederleho potkával, nevypadal dobře a pohyboval se pomocí chodítka. Říkal jsem si, zda to není nějaký pozdní následek toho, jak ho opilí mladíci zmlátili v létě 2003 v jeho domě v Řitce. Ale bylo to jinak: v neděli 22. srpna profesor Niederle, přední teoretický fyzik, po dlouhé nemoci zemřel. Patřil mezi vědce proskribované minulým režimem, stejně jako jeho otec prof. Bohuslav Niederle, slavný chirurg.

V roce 1973 podal Jiří Niederle habilitační práci, kterou směl obhajovat, a tak získat titul docenta až po šesti letech. Sedm let trvalo, než byla přijata jeho disertace na hodnost doktora věd.

Profesor Jiří Niederle v roce 2004

Profesor Jiří Niederle v roce 2004

Muž mnoha hřiven

Jiří Niederle byl renesanční člověk. Na střední škole se rozhodoval mezi hudbou a malířstvím na jedné straně a fyzikou a přírodními vědami na straně druhé. Nástup atomové energetiky ho přiměl, aby šel studovat jadernou fyziku. Potom zakotvil ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
Už v roce 1964 vyhrál konkurz na stáž v nově založeném Mezinárodním středisku teoretické fyziky v italském Terstu. Pracoval tam pod vedením Abduse Salama, budoucího nositele Nobelovy ceny. "Byla to úžasná zkušenost, nejen vědecká," vzpomínal. "Profesor Salam byl Pákistánec, muslim, ale výborně vycházel se všemi vědci – křesťany, buddhisty, židy. Jeho ústav byl křižovatkou vědeckých škol názorů."

Koncem osmdesátých let mu Salam nabídl, aby se stal jeho zástupcem. Odmítl, protože se Československo právě osvobodilo od komunismu a on chtěl přispět k renesanci zdejší vědy. Hned v roce 1990 ho vedení Akademie věd pověřilo péčí o zahraniční vztahy. Svým diplomatickým šarmem, hlubokými znalostmi vědeckými a zázemím uměleckým dokázal získávat přátele na celém světě. Umožnil rozvinout a upevnit vědecké styky českých akademických a vysokoškolských ústavů nejen se zeměmi západní Evropy a Severní Ameriky, nýbrž i s Japonskem, Izraelem, Jihoafrickou republikou, Tchaj-wanem, Brazílií a Jižní Koreou, tedy se zeměmi, s nimiž dosud žádné takové styky neexistovaly. Rovněž dovedl zapojit naše odborníky do vědeckých projektů UNESCO a NATO.

S Evropskou organizací pro jaderný výzkum CERN v Ženevě, v níž zatím pracovali ojediněle českoslovenští vědci, navázal úzkou spolupráci a podařilo se mu plně začlenit Českou republiku do této prestižní instituce. To má význam nejen pro základní výzkum, ale i pro řadu průmyslových firem, které se mohou podílet svými dodávkami na dalším rozvoji CERN, a tím zvyšovat svou vlastní kvalitu – tohle spojení nenahraditelným způsobem táhne určité obory českého průmyslu nahoru. Od roku 1993 zastupoval profesor Niederle Českou republiku v Radě CERN, tedy v řídicím orgánu této instituce.

Vědci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) po simulaci Velkého třesku. (30. března 2010)

Vědci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) po simulaci velkého třesku. (30. března 2010)

Elegantní věda

Tahle práce Niederleho hodně zaměstnávala i bavila – s chutí o ní vyprávěl. Přesto si dokázal najít čas i na vědu. Byl špičkovým odborníkem ve fyzice elementárních částic hmoty a v matematické fyzice. Jak upozornil Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV, v letech 2006–2009 publikoval osm původních studií z oblasti teorie polí a příbuzných disciplín teoretické fyziky.

Své umělecké sklony nikdy nezapřel, například před lety popisoval svoji práci slovy: "Výsledky, které nelze přímo experimentálně ověřit, musí být logicky konzistentní, krásné a elegantní. Dá se říci, že je to podobné jako s uměleckým dílem. Buď vás na něm něco dráždí a rozčiluje, a pak s ním není něco v pořádku, nebo je dokonalé, krásné a elegantní a pak vypovídá o něčem v přírodě."

Profesor Jiří Niederle

Profesor Jiří Niederle

S profesorem Niederlem jsem se nejednou hovořil i o budoucnosti jaderné energetiky. Věřil, že tyto neklasické zdroje jsou schopné zajistit přežití lidstva v příštích staletích. Přitom atomové reaktory čtvrté generace, které jsou na obzoru a začnou se využívat během 20–30 let, budou naprosto bezpečné, ekonomicky výhodné a nevhodné k vojenskému zneužití.

Také jsme mluvili o termonukleárních elektrárnách, které někteří fyzici slibovali už v minulém století. Podle Niederleho se jich dočkají naši potomci až za 75–100 let. Je to vědecky přece jenom velký oříšek. Ovšem odborníci se nesmí nenechat se odradit občasnými prohrami a v tomto giganticky náročném – materiálově, lidsky a finančně – výzkumu pokračovat. Také politici musí zůstat štědrými finančníky – bude to ještě stát stovky miliard dolarů. A možná k nim povede cesta, která dnes vypadá fantasticky. Díky Jiřímu Niederlovi se do těchto prací mohli zapojit jako rovnoprávní účastníci i naši vědci.

Jiří Niederle - fakta

Narodil 3. května 1939
V letech 1956-1961 studoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT
Od roku 1979 působil jako docent teoretické fyziky na MFF UK
Od 1980 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu ČSAV, Praha
V roce 1987 získal titul DrSc. 
V letech 1989-1990 byl mluvčím Občanského fóra ve Fyzikálním ústavu ČSAV
Od roku 1992 byl představitelem ČR v CERN (1995-1998 jejím viceprezidentem) 
V roce 1995 se stal profesorem teoretické fyziky na MFF UK, Praha
Od 1999 působil jako vedoucí teoretického oddělení sekce vysokých energií FzÚ AV ČR, Praha
Jiří Niederle byl ženatý, v roce 1965 si vzal Jindru Stárkovou; narodili se jim synové Jiří a Jindra
Zemřel 22. srpna 2010

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.