Ke zvolení v prvním kole potřebuje nikaragujský prezidentský kandidát získat buď 40 procent hlasů, nebo alespoň 35 - ale v takovém případě musí mít minimálně pětiprocentní náskok před nejbližším pronásledovatelem. Právě tuto podmínku Ortega splnil.
Boj na jedno kolo byl pravděpodobně jeho jedinou šancí na úspěch. Ve druhém kole, které by se případně konalo v prosinci, by podlehl sjednocené pravici, která by se v nouzi shodla na Montealegrem.
Příznivci Ortegovy Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN) na konečné výsledky nečekali. Oslavy na počest politika, jenž se do prezidentského křesla vrátil po šestnácti letech, vypukly nedlouho po skončení hlasování.
Americká skepse
Nikaragujské volby se odehrály pod drobnohledem Spojených států. Ty sledují návrat Ortegy, který před lety vedl levicovou revoluci, s velkou nelibostí. Obávají se, že rozšíří jihoamerickou "osu" Chavez-Morales.
Radek Buben z Centra iberoamerikanistických studií tvrdí, že Američané nezůstali u zdrženlivého odstupu. "Velvyslanec se snažil tlačit na to, aby se pravice sjednotila a postavila proti Ortegovi společného kandidáta," řekl iDNES.cz.
Amerika také pohrozila, že v případě zvolení Ortegy utáhne kohouty zahraniční pomoci. Sandinisté v takovém případě spoléhají právě na Venezuelu a Bolívii. Chavez už nyní Nikaragui dodává levnou ropu a hospodářská hnojiva.
Zbytečné obavy
Podle Bubna mají Američané z Ortegy zbytečný strach a příznivci levice nadměrně slaví. "Ortega není žádný radikál. Se sandinistickou revolucí už nemá mnoho společného," říká.
Zdůrazňuje také, že z levicových ideálů časem slevil a s pravicí se v parlamentu spolupracovat nestydí. "Posledních šestnáct let byl sice v opozici, ale spolupracoval v ní s pravicovou stranou," tvrdí Buben.
O Ortegově snaze zahladit minulé rozpory svědčí i to, že tvoří tým s Jaimem Moralesem, který usiluje o post viceprezidenta. Morales je bývalým vůdcem contras, kteří bojovali právě proti sandinistům.
