Sami Finové dokonce své předsednictví neoficiálně nazvali hardrockovým. Premiér Matti Vanhanen neskrývá, že se EU nadále potácí v krizi, do které upadla po loňském krachu euroústavy.
"Musíme Evropské unii vrátit její legitimitu a to půjde jen s pomocí otevřenosti a efektivnosti," řekl Vanhanen. Mimo jiné hodlá splnit závazek otevřít jednání Evropské rady, tedy zástupců členských zemí, kteří rozhodují o bytí, či nebytí celé Unie. Poprvé budou moci lidé sledovat dosud tajné schůzky unijních ministrů v přímém přenosu na internetu.
Finský příklad imponuje
Když Vanhanen v Helsinkách vypočítával své půlroční plány, zněly podstatně věrohodněji než z úst řady jiných evropských politiků. Ti také s oblibou volají po lépe fungující Unii, jejíž ekonomika dokáže obstát v dnešním globalizovaném světě. Jenže právě Finsko patří na špičku zemí, jejichž ekonomika dokáže odolávat vnější konkurenci.
Recept, zdá se, je jednoduchý. Tato země na severním okraji Unie v podstatě jen dělá to, o čem politici obvykle mluví, ale už málo v realitě plní. Jako jedna z mála členských zemí skutečně vynakládá tři procenta svých výnosů na vědu a výzkum, finští studenti patří v hodnoceních nabytých znalostí v rámci projetu PISA mezi nejschopnější. Nejenže mají vzdělání, ale dokážou ho i prakticky použít.
"Klíčem k úspěchu je flexibilita, schopnost adaptovat se na nové podmínky, mít dobře vzdělané a kvalifikované lidi, kteří mají chuť a dobré podmínky zakládat firmy, a tím také vytvářet pracovní místa," poznamenal na adresu finského úspěchu předseda představenstva firmy Nokia Jorma Ollila.
Premiér Vanhanen však při hodnocení vlastních úspěchů volil spíše střízlivý tón. "V mnoha oblastech se nám daří velmi dobře, ale potýkáme se s poměrně vysokou nezaměstnaností," řekl.
"V naší zemi registrujeme nejvíce patentů v přepočtu na počet obyvatel než kdekoli jinde, ale už nemáme kapacitu všechny tyto nápady proměnit v úspěšné produkty či služby, musíme je prodávat a to vidím jako výzvu nejen pro nás, ale i pro celou Evropu," poznamenal Vanhanen.
Ač se finské ekonomice daří, EU ani tady nemá ten zvuk co dřív. Řada Finů nicméně přiznává, že bez Unie a jejího jednotného trhu by třeba Nokia nebyla tak úspěšná. Za 11 let svého členství si Finsko vybudovalo pozici smířlivého partnera a poslušného plnitele euronorem.
"Jsme tím skutečně pověstní, možná jsme papežštější než papež," říká finská novinářka Anne Sjöholmová.
Přesto existují výjimky, kde si iposlušný plnitel úkolů postaví hlavu. Finové například dál střílejí vlky, ač jim to euronormy zakazují, protože jde o chráněná zvířata. Na autonomním ostrově Aland zase místní obyvatelé, v drtivé většině švédské národnosti, spokojeně žvýkají tabák snus, ač je v EU s výjimkou Švédska zakázán.
Zatímco předchozí předsednická země Rakousko, které se snažilo navodit kavárenskou diskusi o budoucnosti, Finsko chce pustit do Evropy svěží "nordický" vzduch, jenž Unii nalije novou energii. Hodlá se soustředit na to, co umí: inovaci. Zároveň si však kriticky uvědomuje, že například euroústavu sotva probere kživotu.
"Je potřeba začít jednat, chci jednat s každou členskou zemí o jejích představách, jak naložit s otázkou rozšíření," poznamenal premiér.
Finsko přebírá dirigentské hůlky v době dlouhých bílých nocí a slunečného počasí, končit bude v prosinci, kdy na dalekém severu světlo téměř nezahlédnou. To však neznamená, že Finové nemohou na konci oslnit jako jejich dnes nejpopulárnější skupina Lordi.
