Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Čechách byly tropy i polární mrazy

  11:28aktualizováno  11:28
V mezinárodním vědeckém týmu, který zkoumá dávné podnebí na základě rozborů zkamenělých listů, působí i osmatřicetiletý Jiří Kvaček z Národního muzea v Praze. České země jsou na fosilie bohaté, takže se z nich dá o minulosti hodně vyčíst. Metodu výpočtu pradávného klimatu podle tvaru listů (označovanou zkratkou CALMP) popsal v roce 1993 Američan Jack Wolfe z Arizonské univerzity.

Dlouhá léta zkoumal současné stromy v různých pásmech severní polokoule, zvláště v USA a Japonsku, v okolí meteorologických stanic, které poskytují přesné záznamy o počasí. Wolfe si všímal, jak se podnebí projevovalo na tvaru listů stromů a keřů.

Existuje 32 kategorií znaků
"Podrobným studiem morfologie listů stanovil 32 základních kategorií znaků. Jedním z nejdůležitějších jsou okraje listů, přesněji jejich zubatost," popisuje Jiří Kvaček. Wolfe zjistil, že čím je převládající počasí celkově chladnější, tím je v místní flóře zastoupeno více dřevin se zubatými listy.

"Je to koneckonců poznat třeba na tropických stromech, které obvykle mají okraje listů rovné, oproti stromům z chladných pásem, jichž listy jsou zubaté. Ověřili jsme si, že tento poznatek funguje, i když pořád nevíme, proč vlastně. Říkám si, že je to nejspíše kombinace několika faktorů. Může to například souviset s přehříváním listu a jeho zásobováním vodou," zamýšlí se Jiří Kvaček.

Zkameněliny říkají: O podnebí moc nevíte

"Například, pokud je dlouho horko a sucho v našem smíšeném lese, začínají stromům osychat nejprve okrajové části listů ­stromy je jakoby obětují nejdříve. Pokud jsou v suchých tropech a subtropech teploty vysoké stále, zuby jejich listů by byly velmi náchylné k osychání - pro rostlinu je tak lépe je vůbec nemít," uvádí.

"To jsem však mluvil jen o případu stromů rostoucích v celkově sušším klimatu. Pokud se podíváme do tropického deštného pralesa, tam je naopak vláhy příliš.

 Listy dřevin jsou v tom případě opět celokrajné, ale z jiného důvodu proto, aby lépe odváděly přebytečnou vodu. Jak jsem řekl, jednoznačné stanovisko to není, pohybujeme se jen v rovině teorie," říká.

"Dalším vypovídajícím znakem je například zakončení listu. Ve vlhkém klimatu bývá špičaté, takže ze špiček listů voda může odkápnout, kdežto v suchém podnebí bývají listy zakončeny tupě či srdíčkem, takže na sobě vodu déle udrží," porovnává doktor Kvaček.

Rovněž velikost listů se liší podle vlhkosti ­ ve vlhkých tropech rostou stromy s velkými listy, kdežto v suchých oblastech se daří stromům s listy menší velikosti. Velmi dlouhý a pomalý vývoj rostlinných společenstev naší planety prostě způsobil, že se na každém místě nejlépe daří takovým rostlinám, jejichž vlastnosti jim v tamním klimatu umožní nejlépe přežít.

Zkamenělá učebnice
Když si paleobotanikové ověřili, že Wolfeova pozorování skutečně platí, začali jeho metodu používat pro výzkum klimatu v minulosti. Současná pravidla říkají, že potřebují na jednom místě najít alespoň dvacet druhů zachovalých listů ze stejné doby, aby z nich mohli vyvozovat závěry o tehdy převládajícím klimatu.

Samozřejmě, drtivá většina opadaných listů se rozloží. Někdy se však stane, že list spadlý na dno jezera nebo slepého ramene řeky překryjí nánosy bahna a jílu, případně na něj padne sopečný popel, takže se k němu nedostane vzduch a mikroorganismy, které by jej rozložily. List pak fosilizuje - zkamení a vydrží po desetimiliony let. Jindy se listy zachovají otištěné ve vápenci.

Jiří Kvaček se s Wolfeovou metodou seznámil při studiích v zahraničí a začal ji uplatňovat i doma. Máme štěstí, v České republice existuje třeba jen z doby křídy, tedy z období zhruba před 80-90 miliony let, deset lokalit, kde se zachovalo dostatek fosilních listů potřebných pro výzkum­ například ve Vyšehořovicích u Českého Brodu, v Praze­-Slivenci a Malé Chuchli, nebo v Pecínově u Nového Strašecí," pochvaluje si.

Mráz z vesmíru
I díky tomu tedy vědci mohou poznat, jaké klima v minulosti na našem území bylo. Největší vedra s roční průměrnou teplotou 26 až 28 stupňů Celsia, tedy asi jako v dnešních tropech - tu vládla v období karbonu, asi před 300 miliony lety. Způsobila to zeměpisná poloha. "Tehdy se zemská deska, na níž leží Evropa a která se postupně posouvá po zeměkouli, nacházela na rovníku, takže zde panovalo pravé tropické klima," vysvětluje Jiří Kvaček.

"Právě v té době zde rostly obří stromovité přesličky a plavuně, z nichž se jako dědictví vytvořilo černé uhlí. Naopak nejchladněji zde bylo vlastně nedávno" ­ ve třetí (předposlední) Saalské době ledové před 250000 lety. Roční teplotní průměr činil čtyři stupně pod nulou; v chladnějších měsících se tedy teploty pohybovaly kolem minus 20 stupňů.

Doby ledové zasáhly celou planetu a není jasné proč. Nejuznávanější teorie předpokládají, že slunečnímu svitu se tehdy ve vesmíru postavila do cesty nějaká překážka, možná prachové částice. Země tedy nemohla ze Slunce získat dost tepla. "Pro evropské rostlinstvo byly doby ledové doslova katastrofou, tehdy u nás vymřely všechny třetihorní teplomilné druhy," líčí doktor Kvaček. Musíme jen doufat, že se ve vesmíru něco takového hned tak nebude opakovat.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Psi jsou nuceni bojovat proti divokým kancům, Indonésie. (24. září 2017)
OBRAZEM: Indonésie stále toleruje „krvavý sport“. Psi musí bojovat s kanci

Na zapískání doběhne pes na kolbiště ohraničené bambusovou hradbou. Davy diváků ho při tom bouřlivě povzbuzují – mnoho z nich si na výsledek klání vsadilo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.