V pondělí v Bruselu zahájená výstava o sočské frontě se snaží tuto optiku zapomnění poopravit. Expozici s doprovodným textem v češtině a němčině přivezla do Evropského parlamentu ze slovinského Tolminu europoslankyně Jana Hybášková.
Na dochovaných fotografiích je mimo jiné patrné, jak nedostatečně byli odvedení vojáci oblečeni. Například na hlavách měli místo přileb plátěné čapky, které sotva mohly zastavit o skály roztříštěné šrapnely.
"Byli to velice hrdinní a dobří vojáci, kteří bojovali za stát, v němž se narodili. Prokázali občanskou povinnost a odvahu. Tak bychom je také měli nyní ctít," říká Hybášková.
Po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa se však mladý stát staral o legionáře bojující na východní frontě za nezávislost. Na ty, kteří "věrně" válčili jako vojáci za monarchii, bylo třeba zapomenout. Vždyť to byli takoví Švejkové a žádní hrdinové, zarylo se do pamětí.
"Nejde mi jen o vyvážení ve vztahu k legionářské tradici. Jde také o zbavení se myslím trochu úmyslné levicové Haškovy nálepky Švejků," dodala Hybášková.
I ona přiznává, že než se před pár lety stala českou velvyslankyní v Lublani, mnoho o zdejších bojích nevěděla. "Až tady jsem zjistila, že jde o největší české vojenské nasazení a že se o zdejší hroby nikdo z českých úřadů nestará," vysvětluje.
Vlčí máky v klopě
Odhaduje se, že z českých zemí jen v desáté a jedenácté bitvě na Soči bojovalo 40 až 45 tisíc vojáků. Dodnes přitom ministerstvo obrany eviduje jen 22 českých válečných hrobů v Itálii a ve Slovinsku žádný.
Teprve nyní a stále značně pomalu se na sočské padlé jejich domovina rozpomíná. Za pomoci sponzorského daru se podařilo opravit hřbitov v Dutovlji a Česko přispělo na rekonstrukci kaple Javorca vysoko pod štíty Julských Alp.
To, že si lze silným pocitem vděku a úcty v celé veřejnosti připomínat své padlé, přitom dokazují Britové, Kanaďané, Američané či Australané. Každoročně kolem 11. listopadu, dne konce první světové války, nosí v klopách květ vlčího máku. O makových lánech mezi kříži píše ve slavné básni Flanderská pole kanadský lékař John McCrae.
V Den vzpomínek se pak například na dvě minuty zastaví provoz podniků i škol. V Česku se obvykle odehraje jen pár pietních aktů na počest legionářů.
"Bohužel se nepřátelům podařilo popřít v myslích Čechů úctu k naší vojenské tradici. Opak je pravdou, navzdory okupacím máme udatnou a svébytnou vojenskou tradici, na kterou můžeme být hrdí stejně jako dnes na naše vojáky v Afghánistánu nebo Kosovu," dodala Hybášková.
Kdy se po Tolminu a Bruselu dostane výstava do Česka, není zatím jisté. Hybášková podle svých slov stále naráží na předsudky, které vůči českým vojákům císařské a královské rakousko-uherské armády přetrvávají.
Expozici nabídla Vojenskému historickém muzeu v Praze na Vítkově. Odmítli ji. Nyní jedná s Muzeem hlavního města Prahy a Západočeským muzeem.
