Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Brněnci možná bude opět stát nacistický lágr Oskara Schindlera

  19:35aktualizováno  19:35
Příběh o napraveném nacistovi Oskaru Schindlerovi bude mít možná pokračování. Strážní věže a ostnaté dráty by mohly znovu obehnat místo v Brněnci na Svitavsku, kde čekalo na konec války téměř dvanáct set Schindlerových Židů. Převezl je sem z Polska a zachránil je tak před smrtí.

Továrna Oskara Schindlera v Brněnci | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Areál v Brněnci na Svitavsku se dostal do rukou společnosti, která by ráda z bývalé fabriky udělala muzeum. Zatímco některé staré tovární haly po zkrachovalé textilce Vitka jdou k zemi, fabrika, kde se odehrál závěr oskarového filmu Schindlerův seznam s Liamem Neesonem v hlavní roli, zůstane.

Vzpomínky Eduarda Kubína

Když se blížil konec války, Eduardu Kubínovi z Brněnce bylo sedmnáct let a byl totálně nasazen v tamní továrně. Židy vídal každý den z okna, ale nesměl se s nimi setkat.

Továrna Oskara Schindlera v Brněnci

"Pamatuji si, že byla hrozná zima a oni měli na nohách namotaný pytle," vzpomíná.
Pamatuje si i Schindlera samotného. "Hrozně chlastal. Dobré jídlo a kořalka, to bylo něco pro něho. Když byl konec války a měli jít na nějaký pochod smrti, přišla zásilka z Maďarska, hodně kořalky a dobrého jídla. Skupina esesáků se s ním tak strašně ožrala a přejedla, že prošvihli i pochod smrti," směje se.

"Vážíme si toho, že tu působil Schindler. Máme na stole několik variant, od zřízení Schindlerovy stezky až po velké muzeum. Dokonce jsme oslovili Židovskou obec, abychom věděli, zda nemají zájem nás podpořit," uvedl Tomáš Janů z olomoucké společnosti Blue Fields, která areál získala.

Už před devíti lety zastupitelé v Brněnci rozhodli, že muzeum připomínající Schindlerův tábor chtějí. Na ukázku tam měly být vztyčeny strážní věže, původní tábor i s ubikacemi a celý areál měl být oplocen. Jenže textilka Vitka o podobných plánech nechtěla ani slyšet a obec neměla peníze.

Muzeum je skvělý nápad, říká historik

"Finančně nemůžeme pomoci, jsme v dluzích, ale jsme schopni dát do toho připravený projekt a spolupracovat. Máme k dispozici i potřebné pozemky," uvedl starosta Brněnce Blahoslav Kašpar.

Schindler byl kontroverzní německý obchodník, který za války zachránil až 1 200 Židů před deportací do koncentračního tábora. Za války podporoval nacistický režim a získal do své správy arizovanou továrnu v Krakově. Později zařídil přesun stovek židovských pracovníků z Polska do Brněnce u Svitav.

Jeho čin i 66 let po válce vyvolává spory, zda šlo o pomoc člověka, ve kterém se probudily geny dobra, nebo vypočítavý tah válečného zločince. Ať už lidé na Svitavsku patří ke kterémukoliv proudu, nápad na zřízení muzea holocaustu podporují. "Kdyby se to povedlo, byl bych nadšen," uvedl svitavský historik Radoslav Fikejz.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sociální demokraté se v sobotu večer při sledování volebních výsledků zamkli v...
ČSSD zažila knock-out, řekl Zimola. Bývalý hejtman může začít stoupat

Po rozpadu krajské koalice se vzdal hejtmanského křesla, vedení strany ho nechalo vyškrtnout z kandidátky pro volby do Sněmovny. Část lídrů ČSSD kvitovala, že...  celý článek

Vrtulník UH-1Y Venom
Ministerstvo zahraničí USA souhlasí s prodejem vrtulníků armádě ČR

Ministerstvo zahraničí Spojených států vyslovilo souhlas se zamýšleným prodejem 12 vojenských vrtulníků UH-1Y od americké firmy Bell české armádě. V pondělí o...  celý článek

Stěhování dekompresní komory do Rehabilitačního ústavu v Hostinném.
Dekompresní komoru stěhovaly do patra dva jeřáby, váží devět tun

Výkonný pomocník pro léčbu pacientů dorazil dopoledne do Rehabilitačního ústavu v Hostinném na Trutnovsku. Dva jeřáby usadily do pracoviště v zadním traktu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.